Pokud někdo dokáže navýšit své vibrace, frekvence nezištné lásky ( této ve Vesmíru nejsilnější energie ) na násobně vyšší úroveň než je běžné – na tzv. všehofrekvenci tvoření, stává se živým zářičem. Tihle lidé byli kresleni se svatozáří kolem hlavy. Takový jedinec dokáže v modlitbě, kontemplaci, meditaci svým vysokým vyzařování vyvážít tisíce až jedno sto tisíc lidí, kteří nesou opačné, negativní, destrukční vibrace pro lidstvo, matku Zemi. Díky Bohu, i dnes máme na planetě tisíce takových vtělených duší, které drží úroveň vibrací na této planetě na přijatelné úrovni. Ty vibrace nezištné lásky v nich kmitají tak silně, že kdyby je nevyzařovali ze sebe ven, shoří jim fyzické tělo. Doslova. Ty frekvence zesílí jejich auru, to vajíčko kolem nich natolik, že je to nejsilnější ochrana co na Zemi existuje. Nic je neohrozí: žádné magické útoky, elementálové, zlá slova, a ani fyzické útoky.
Bez nich a jejich vyvažování reality, by se nám tady také žilo daleko hůř.

Dostat se na tak vysoké frekvence lásky jde většinou jen opuštěním světského života. Není možné nechat si stahovat vibrace světskými povinnostmi a padat do nižších vibrací: prací, penězi, vztahy, sexem, rodinou… Kdo dosáhne těchto vysokých vibrací, ten je pod maximální ochranou Stvořitele a je v úzkém vědomém kontaktu s vyššími světy. Dokáže svou energii zhmotňovat, tvořit, léčit. Druhou variantou je pak vtělení vysoce pokročilé duše do lidského těla. Tuhle planetu čekají zajímavé časy, proto se sem rodí velmi vyspělé duše poslední roky. Lidé v takto vysokých frekvencích nedokáží fungovat v běžné životě. Tak silné mají napojení nahoru a do sebe. Usmívají se, rozdávají se, vysílají neustále frekvence lásky, soucitu, milosrdenství.