Většina zápaďanů umírá nevědomě, v obrovském zmatku, strachu a duchovním a duševním utrpení. Máme tady příliš mnoho rušivých zbytečností, shonu a materialismu, které lidi odvádí od práce na sobě. Protože přece musí vydělat na lepší dovolenou, nové auto, větší dům než má ten soused – co ho tolik nenávidí. Musí vyfotit každý výlet a jídlo na sociální sítě. Aby ostatní viděli jací jsou to borci a jak skvělý mají život. Druhá skupina lidí pak sdílí a přečte kdejakou hloupost a tím zaplácává své vědomí a mysl. Honza z Horní Dolní spamuje FB všemi konspiracemi a fakty co najde, ale sám na svou duši nemá v tom mumraji čas. A najednou blik a leží na posteli a umírá. Čas na přípravu promarnil. Podobně ti co slouží jako baterie různým guruům, neokněžkám při řízené meditaci, šamanům, mágům jako energetické potrubí z těla nebo sexuálním vláknem a apod. a mají na tyhle procesy méně energie a síly.  Těch skrytých záludností a pastí je velmi mnoho.

 Pokročilé civilizace se celou inkarnaci připravovaly na odchod z těla. Protože velmi dobře věděly, jak je to zásadní a veledůležité. V naší padlé civilizaci se o umírající postarají ve větší míře jen v Tibetu ( a to jen ti, co si mohou dovolit zaplatit lamu, který stejně žije skromně a ty peníze dá na fungování kláštera vesměs )  a některé šamanské rodiny. Myšleno opravdu pokročilá asistence během umírání člověka a ne „jen“ odvedení duše po jeho smrti.

Na západě se slovu smrt vyhýbáme, lidé se ho bojí a čím více se smrt blíží, tím více je to děsí. Rozpracovaně a amatérsky bych rozdělil druhy umírání na 3 základní skupiny. Které mají vždy několik podskupin, ale ty si každý může dohledat sám.
1) Vědomá smrt pokročilého duchovního praktika. Který ví, kde bude jeho příští inkarnace, co přesně má udělat v době těsně před smrtí těla. Jakou nauku, metodu má k tomu použít. Jakou linii, energii, pomoc koho bude potřebovat. Jaký výcvik za života k tomu potřebuje. Třeba v ústraní ve tmě, lze zažít zářivé světlo, které potkáme v okamžiku smrti a je v něm potřeba umět pracovat.  Cílem je využít potenciál a dostat se po smrti do co nejvyšších světů a tam svobodně rozhodovat o své příští inkarnaci. Aby byla co nejharmoničtější. Kdo má má zájem o více informací, už se jich o téhle práci dá najít dost.
2) Nevědomá smrt staré, pokročilé duše, která na sobě nějaký ten rok duchovně pracovala v modlitbách, meditacích. V okamžiku smrt jí naskočí „autopilot“ a za pomocí duchovních průvodců, ochránců, přátel s dostane co nejvýše. Někdo skončí v duchovních světech nad astrálem, jiný ve vysokém astrálu, další níž. Vše výrazně ovlivňuje co to už má ta duše za sebou ve svém vývoji a čistota její karmické zátěže.
Zásadní pro tyhle dvě kategorie je co nejčistší karma. Protože kdejaký guru, šaman, mág, kněžka dokáží díky ukradené energii ve svém egregoru a svým schopnostem zemřít vědomě, ale kvůli té spoustě špatností co udělali lidem a zatížené karmě se stejně dobrovolně po poradě se svými průvodci vrátí na tuhle planetu odčiňovat svou těžkou karmu. V interakci s těmi co jim ublížili.
3) Nevědomá smrt duchovně na sobě málo nebo vůbec pracujících. Tady sedí přirovnání plachetnice bez plachet, na rozbouřeném moři. Kdy nikdo neví, kam ji vlny a vítr zanesou a kde skončí. Velký problém dnešní doby jsou i potrhaná astrální těla ( tedy přepravního prostředku naší duše, po opuštění těla hmotného ) z Marihuany, drog, většího množství alkoholu, některých psychedelik požitých u nedo-vycvičených šamanů ( těch je na západě většina při komerčních rituálech ). Proto si tímto pokročilí duchovní tělo neničí. Nikoho neomlouvá neznalost a to, že mu kamarádka Božena řekla, že s manželem byly na Ayahusce a Bufu u super šamana s moc hezkými korálky a oděvem a on je poškodil. Většina psychedelik totiž dělá díru v tělech a aurickém vajíčku a vycvičený šaman je tam od toho, aby je zalepil a lidi si z rituálu neodnesli nechtěné dárky. K 9 z 10 „šamanům“ co na západě dělají rituály s psychedeliky bych nešel. Přesto mají všichni narváno.
Neodvedených duší, které nějaký převaděč za desítky až tisíce let z této planety do „Světla“ odvede jsou tady koneckonců miliardy. Těch co se přivtělují na živé a sosají je, aby nějak lépe fungovali a ztratili nevědomou smrtí nějaký čas. I potrhaná těla jdou světlem a usilovnou prací vylepšit, opravit do jisté míry.
Obrovskou výhodu mají v době umírání ti trénovaní a připravení. Nebo alespoň ti, kdo mají k dispozici na svém odchodu lamu nebo šamana a ten je provede celým průběhem umírání. V tibetských textech najdete popsané celé procesy a postupné stavy co umírající zažívá. A pokud jste na tohle připraveni a víte co postupně budete zažívat, máte OBROVSKOU výhodu a eliminujete své strachy během tohoto úžasného procesu.
Tělo se začne rozpouštět do jednotlivých elementů. Nejdřív je to země: v těle a končetinách pocítíte slabost a začnete se jakoby propadat do vody. Jako když se hlína začíná rozpouštět ve vodě. Zrak se vám začíná zamlžovat.
Pak následuje element vody. Přestáváte slyšet, omezuje se vnímání okolí. Střídají se stavy vlhka a žáru ohně v těle. Voda sestupuje do ohně a můžete se cítit jako v ohnivé potopě. Tyhle změny jsou detailně popsány hlavně v tibetských knichách.
Pak následuje pocit ohně sestupujícího do vzduchu. Zhoršuje se dýchání – s tím je třeba vědomě počítat a uvolnit se. Tělo se pocitem začíná rozpadat na atomy. Člověk si připadá jako by hořel.
Nakonec je tu element vzduchu a vše se rozpadá. Ztrácí se Tvé vnitřní světlo. S rozsvícením vnitřního světla se lidé setkávají na pobytu ve tmě ( až se za nějaký čas člověk sám rozsvítí ) nebo při požití psychedelik se sami rozsvítí díky energii té entity  dané rostliny.
Zaznamenané příběhy lámů, jogínů a lidí z komatu, klinické smrti popisují, že necítili bolest v tomto stavu rozpouštění se 4 elementů a ocitli se v tom zářivém světle.  Viděli různé duchovní bytosti a Avatary pokud v ně věřili za života nebo s nimi měli spojení z dřívějších inkarnací ( zápaďané Krista, Hinduisté Rámu atd. ). JE velmi důležité však na tohle být připraven a nepanikařit. Panika rozbolaví stresem i to co jinak nebolí. Je důležité se už vědomě SOUSTŘEDIT na novou inkarnaci a nedávat pozornost tělu co se rozpadá. Když si umírající nebo jeho rodina v Tibetu zaplatí lamu průvodce, tak ten provádí umírajícího postupně všemi stavy rozpuštění elementů . Kdy mu říká: teď cítíš to a bude následovat tohle. A pak komunikuje s duší co opustila tělo a radí jí, co má dál dělat. Umírající tak má ideální podmínky k přechodu z jedné úrovně BYTÍ jeho duše do té následující. Velmi důležité je, aby se člověk před smrtí vyrovnal se svými závazky a nic ho netahalo zpátky k mrtvé schránce a pozůstalým. Tedy mít vyřízené dědictví už dávno před smrtí a vše v lásce s pozůstalými vykomunikováno. Aby se dědicové necítili ukřivděni, že Béďa dostane víc než Petra. A Petra by pak sršela nenávistí a zlobou k umírajícímu i sourozenci. Dále by měla rodina u jho umírajícího těla držet pozitivní náladu, klid, světlo a lásku. Tedy opak toho stresu co se děje většinu na západě, když rodina fňuká kolem postele, umírajícímu často vyčítá, že je tady nechá samotné, ať ještě neumírá a celkově tím jeho duši stahují sem dolů na tuhle planetu. Velmi těžké to mají lakomci, mamonáři, kteří nechtějí opustit svůj majetek ani po smrti těla a jejich duše poletuje v domě, firmě i po smrti .Západní medicína navíc utlumí vědomí umírajícího sedativy, silnými léky na bolest a ten je v mlze dřív než začne umírat.
Ze smrti není třeba mít strach. JE však velmi zásadní, být na ni připraven. O tomhle by se dalo napsat spousta knih a nikdy by to nebylo dopracováno do detailu. Smrti je úplně jedno kolik máte majetku, kolik jste vychovali dětí, kolik jste zasadili stromů a zda umíráte jako milionář nebo chudák z chatrče.  Zlým lidem a těm z těžkou karmou se umírá však daleko hůře. Většinou umírají dlouho a v bolestech roky.  Ale v bolestech a roky mohou umírat i ti dobří, co chtějí dočistit karmu úplně. Proto, když vám někdo říká, že se nebojí smrti , moc mu nevěřte, Z umírání v bolestech mají strach úplně všichni.  Čest vyjimkám velmi pokročilých.