Naši nepřátelé, zlí lidé, ti co nám ubližují a škodí, si od nás zaslouží spoustu lásky a soucitu. Závoj nevědomosti zatemňuje jejich mysl a žene je do ještě většího utrpení, v životě tomhle i v těch příštích. Hromadí špatnou karmu, což jim přinese ještě větší utrpení. Ještě silněji si pak škodí lidé vědomí, kteří dobře vědí co činí, ale jejich mstivost je tak silná a ego tak velké, že se zkrátka neudrží a ubližují tím sami sobě. Nároky na ně jsou navíc větší a karma oplácí rychleji.
Proto bychom měli žít a ctít heslo: nedělej nikomu, co nechceš, aby dělal on Tobě. A nebo: co zaseješ, to sklidíš. Dost lidí si stěžuje, že se jim dějí špatné věci, a že kdyby existoval Bůh, tohle by se jim dít nemohlo. Škoda, ale, že nevidí ty špatnosti co dělali oni sami druhým, v minulých inkarnacích. Všichni jsme někdy zabíjeli, vraždili, posílali na smrt. I naše duše si potřebovala prožít tuhle rovinu poznání. Pokud v tomto zkorumpovaném, materialistickém světě něco opravdu funguje, tak je to právě Boží spravedlnost a zákony karmy.
Protože Stvořitel, Bůh, je ten nespravedlivější ze spravedlivých.