Když už jsem u těch slunečních kultů, tak v hlavním městě magie této planety, v Římě, také byly kdysi uctívači Slunce. Jeden z kultů Slunce se scházel v tajné svatyni v podzemním patře Baziliky svatého Klementa v Lateráně. Papežovci, jak ovládli Řím, po nich docela šli, tak měli uctívači Slunce své chrámy a srazy v podzemí a v různých kryptách.
Je to jeden z mála římských chrámů, kostelů, kde se dá vstoupit do podzemí a projít si ty patra ( jak je postupně církve stavěly na sebe a maskovali čistší falešnějším, tak jako stavěli církve své kostely na silným energetických místech pohanů – a donutili je tam chodit ) – jinak si to Vatikán celkem hlídá. V roce 2016 za to chtěli 10 éček a člověk tam má velkou volnost bez dozoru. No a jak tady máme dualitu, tak kde je hodně temna, je i dost Světla. Modlitby v některých římských chrámech, působí obzvlášť silně. Na pobyt do tmy, také chodí lidé najít Světlo v sobě a kolem. A díky zesilovači tmy a abnormální tvorbě hormonů pro 3. oko, to jde snáz než třeba v lese. V bazilice Klimenta bylo v některém svém životě poměrně dost Čechů.