Hodně lidí si uvědomuje co bude mít příští roky, desetiletí, staletí opravdovou cenu: zemědělská půda, vlastní zahrada, studna. V příštích letech, to bude ve městech těžké, velmi těžké na žití. Zůstat zdravý na těle a psychicky a přežít finančně, bude pro většinu lidí na hraně. Do toho nás čekají levicové vlády ve stylu německých Zelených ( podívejte se jaký mají Zelení v Německu už vliv ) , stran aktivistů, gender teroristů apod. – kdy se bude těm co poctivě pracovali a vybudovali nějaký majetek, mají vlastní dům, byt, pozemky, auto – vše výrazně zdaňovat a velká skupina nemajetných i různých flákačů, celoživotních budižkničemů, násilníků, závislých na všem možném, bude tyhle zdanění pracovitých výrazně vítat a podporovat. Vydělat si prací na byt, dům a pak z něj muset platit ročně desítky, stovky tisíc daň, nepotěší. Sdílet elektroauto od roku 2033 ( kdy v těch letech už se nebudou vyrábět auta na benzín, naftu, ale jen ty na elektřinu a spousta lidí na ojeté elektro mít nebude – i když budou různé dotace… No ojeté elektro auto nebude stát pod 50 000 Kč, což je hodnota auta spousty lidí dnes, kdy vozový park máme v průměru starý skoro 20 let ) s dalšími, ještě ujde, ale ne na vesnici, kde se lidé přepravují někam každý den. Ale o tom, co se chystá v budoucnu psát teď nechci.:)
Někteří se do toho budování statků pustili po hlavě a trochu nebo víc se nechali nadchnout informacemi kolem rodových statků. Těch lidí co se přestěhovali na venkova a tohle žijí znám dost. Výhodu mají komunity, kde se práce sdílí, dělí a lidé se neudřou. Napíšu k tomu pár postřehů člověka, co se zemědělské dřině a lopotě spoustu inkarnací vyhýbá ( a i do téhle se nepřišel udřít ale pracovat na zesílení spojení s Bohem ) a dokud to doba dovoluje mám na tohle dodavatele z farem a okolí. A kdyby se doba fakt hodně pokazila i tady na venkově a nemohl bych si jezdit ( nebo mi dovážet ) ovoce, zeleninu, maso, kváskový chléb, párkrát za rok domácí drůbež, když si tělo řekne, tak zoráme pár stovek m2, co tady máme na pěstování připravených a do voliéry na louce dám pár slepic. Velká liška mi běhá po louce, i ty menší šelmy, ta voliéra by musela být zabezpečená. A člověk to pak posunuje a má od těch slepic pos… louku.:) Nebo má po… jen kousek a musí jim krmení nosit.:)
Vše má dvě strany mince. Rodové statky, statky se budují generace, teď to chtějí lidé stihnout vše postavit a mít hezké a komplexní nejlépe za pár let. A to je dřina, statek je vždy obrovská dřina. Vidím to na lidech.
Dost jich i překročilo finanční možnosti, zadlužili se a teď jsou strhaní a navíc pod tlakem. Statek postavit vyšlo dráž než si uměli spočítat, nabrali další dluhy a ty se musí splácet i v době náročnější. Vše je třeba fakt zvážit a pořídit rozumnou velikost domova. Uživit se čistě jen z výpěstků ovoce a zeleniny – to by musel mít člověk opravdu velké pozemky, stroje, pomocníky, nebo se dřít celá rodina. I chov stád ovcí, koz je o dřině a ne zrovna velkém výdělku. A velká stáda, to je celodenní dřina a každý den znovu a znovu. Vybalancovat poměr mezi povznášející prací a otročinou je těžké.
Proto je fajn tok peněz pečlivě naplánovat a mít rezervy. Protože vstupovat do toho co nás čeká po hlavě, je pak z dluhy na krku a malým příjmem peněz náročné na psychiku.
Moc se mi líbí jak to má kamarád s rodinou. Statek budují teprve pět let a dřou. Obrovsky dřou. A furt něco přistavují. Ale a to je hlavní, mají asi 8 druhů příjmů a to je staví do pohody mysli. Jen asi 4 kozy, slepice. Pro radost a na hlídání pozemku  psy. Pěstují ovoce, zeleninu. Tohle vše je na jídlo pro širokou rodinu a něco málo se prodá. Postavit, ale obživu jen na tomhle nejde a kdo s tím počítá, ten se pak dostává pod velký tlak. Chlapík léčí lidi za dobrovolné příspěvky po večerech. V podkroví má sklad jeden eshop, pro který skladují, balí balíky, vozí je na poštu. Paní pěstuje bylinky, dělá tinktury, baví ji to a nějaký peníz z toho je. Pořídili drahou pilu, kterou zpracovávají dřevo ze svého lesa a mohou řezat i dřevo odjinud na prodej. Dřevo je teď kůrovcem na ceně znehodnocené, les je dřina bez zisku takřka. Cena listnáčů je však i do budoucna zajímavá. Do toho se chlapík nebojí zajet někam na různé řemeslnické práce. K tomu prodávají doplňky stravy už pár let. A další příjmy. Takže příjmy diverzifikují a vždy něco vydělává víc a něco méně. Celkově jim tok peněz teče hezky a nejsou pod tlakem. Jsou duchovně velmi daleko a to je na prvním místě nad vším. Fungující rodina, úcta a respekt ke zvířatům, pokora ke všemu, pracovitost. fungující rodina. Pomáhají spoustě dalším lidem, což naplňuje a dělá život šťastným.  Jestli má někdo o hektar pozemků víc, ale nežije a jen přežívá, je to promarněná inkarnace.
Někteří budovatelé těch statků rodových jsou už tak trochu v pasti. Museli se někde zaměstnat, do toho dřina na statku, dluhy je táhnou dolů. Bláhově si mysleli, že je uživí prodej výpěstků a a pár koz.
Do toho jsem viděl pár statků, které budovali předci a lidé to zdědili. Některé hodně zanedbané, neúcta ke zvířatům, řezničina, jatka, těhotné krávy bez pomoci rodí na pastvě. Sem tam najdou nějakou mrtvou i s teletem a odvezou do kafilérky. Pomalý pád těch lidí na všech úrovních.
Ideální variantou je jak to mají někteří další:  začít na menším pozemku, tvořit pro sovu obživu, žena doma s dětmi a starat se o co zvládne,  chlap někde zaměstnaný, než vytvoří vlastní obživu, dílnu a cokoliv doma. Dnes se dá vydělávat stovkami různých způsobů. Znám lidi co dělají ze statku ajtáky, prodejce, truhláře, terapeuty, maséry, a práce na statku v malém ( s pár políčky, zvířaty ) je pro ně relax od počítače a od lidí.:)
Takže na statku, farmě vždy platí 6 x měř a jednou pak řež s plánováním a konáním.:)