Probuzení lidé jsou tak trochu blázni: prohlédli vesmírnou hru a někteří vidí i za kulisy Bytí, přesto hrají hru iluzí ve světech dvojnosti.:) Hrají role rodičů, dětí, hru na obživu a atd.:) Dohrávají hru ve světě lží až do konce fungování jejich smrtelného těla. Ač svým Vědomím jsou už nad tím.
Dnes mi po meditaci dělá problém poskládat se do mysli Míri.:) a hrát tu hru na těla a lidí a na Míru.:) A všechno ostatní co ve vesmírné hře hrajeme. A na co si hrajeme.
Občas píšu přísně, kritizuji a hodnotím. Poukazují. Ale jak jinak varovat polo spící s spící a vědomě a napojené, aby nedělali zbytečně chyby. Nepřišli o energii, zdraví, čas, peníze, když nemusí jít touhle křižovatkou, té své linky osudu a mohou jít cestou světelnější. Tou, která je tolik nepomačká. Stojím si za tím, že světy duchovní jsou plné nástrah a vooostré.:) Jak se v celém Vesmíru bojuje o energii. Párkrát mi bylo ukazováno, jak o svou existenci, život, bojují bakterie, mini bytůstky, rostliny, zvířata a různé humanoidní rasy i rasy v tělech robotických, plasmatických atd.
Tak co je lepší? Mlčet, lidi nevarovat, nepoukázat na něco nehezkého a nechat lidi trpět, škubat, odírat? A jen soucitně koukat, klopit oči a smutně pozorovat, jak je i dobrým lidem ubližováno? Ano, bylo mi už ukázáno, že čím větší …. mít budu, tím méně budu mít dovoleno léčit, zasahovat, ovlivňovat a šahat lidem do jejich karmy, osudu. A jen pozorovat jak je to či ono mele. Kdy někdo to neustojí a nemůže ustát a zemře. Ač se mu dalo pomoct, jen od jeho duše, jeho Vyššího Já nebylo z důvodu karmické očisty dovoleno pomoci mu.
V rovině příčin a následků neustále vylepšujeme nebo zhoršujeme naši karmu. Neustálý koloběh. U inkarnace do inkarnace. Znovu a znovu. Furt a stále dokola.:) Čistit karmu bolí. Nejde ji celou vyčistit pomocí a hezkými činy. Na to jsme v mnoha životech nekonali dobro. Pokud chcete ukončit kolečko inkarnací a už se nemuset vtělovat, pak čistíte za několik vtělení najednou. A to je pak Síla.
Duchovní lidé mají rádi povídání o světech nebeských, o andělech, o krásných věcech, duchovních pláních, o lásce a Světlu. Zážitky, prožitky blaženosti, euforie, křestů a tak dále…co zní libozvučně slechům duchovních hledačů.:) O poplácávání po zádech i pochlebování. Ale většinou nás nejdál dostali učitelé zásadoví, přísní, ale o to víc spravedliví a ukotvení v realitě. Sláva všem guruúm co jdou ve Světle Božím. I těm co zakopli, ale do Světla se jednou zase vrátí.
