Ještě něco k tomu Přechodu – odchodu z těla fyzického.:) Osvícení = Probuzení, v plném dosažení tohohle stavu, probuzení, v jeho plné plnosti, není nutné pro uskutečnění Přechodu po smrti těla. Bez Přechodu však nejde dohrát vesmírnou hru do konce.
Přechod je dovedností, vyučovanou v různých liniích, naukách pro adepty připravené. Kdy i člověk plně „Osvícený“, nemusí Přechod zvládnout. Ale… po tolika inkarnacích, kde duchovně řádně popracoval, je vysoce pravděpodobné, že si Přechod v některých vtěleních natrénoval ( zvládl ho a vrátil se žít další vtělení dobrovolně ) a pak už je to o rychlejším rozpomenutí se a o pomoci jeho duchovní linie, učitele. Jakmile opustí fyzické tělo a je naváděn kudy, jak, kdy projít labyrintem a co přesně udělat, aby vyklouzl z vězení reverzního astrálu kolem planety Země. Který vlastně z nadhledu dimenzionální hustoty a celistvosti také neexistuje. Protože, kde nic není, je vše „vymyšleno“.
Celkově, mluvit o Osvícení je úsměvné.:) Protože pokud je někdo opravdu Osvícený, tak nejde vydělit individualitu z Jednoty. A z pozice ne-ukotvení duality nejde plně prožívat stav neoddělené Jednoty. Takže, když vám Pepa říká, že je Osvícený, a chce, aby jste ho uctívali, plácali…:) Tak, není žádný Pepa, který by byl Osvícený. Protože neexistuje Pepa, ani oddělenost z Jednoty, Tak není, kdo by Osvícení zažil, žil ani o tom mluvil ( protože kdo o tom mluví, je zase jen v dualitě a vyděluje osobní malé já z Jednoty, aby si hrál na gurua a ovládal někdy zatím neprobuzené ) ve světě rozdělení na dvojné duality. Neexistuje nic odděleného a vyděleného, z toho co je jednotné, celé, komplexní a nevydělené. Kdy oddělení z celku Jednoty, je jen iluzí. Iluzí a přeludem je i stav duality. Po Probuzení zjistíme, že jsme nikdy z Jednoty vydělení nebyli. Že jsme celou dobu v Jednotě žili a tím pádem hledali něco, co jsme nikdy neztratili a co jsme vždy měli. Jako když kůň hledá svůj ocas všude kolem, který na jeho těle vždy byl.:) A ptá se všech kolem, kde najde svůj ocas. a Kde ho najde. Ani ten kůň není ve skutečnosti koněm, ale božským vědomím, kdy jeho duše je zavřená v mase těla a i ta duše je jen konstruktem dočasně jako by odděleným z Jednoty. Byť ve skutečnosti vyššího stavu Vědomí a poznání, k žádnému oddělení nikdy nedošlo a všechno je iluze. Dočasná, trvalá a ve skutečnosti žádná a neexistující.
A vznikání a zanikání. Celý Vesmír neustále pulzuje a je v pohybu. Imploze vědomí, sem a tam. Zření všeho jako proudy energie tryskající z ničeho a do ničeho. Zření lidí jako světelného vejce, ve kterém jsou vyskládána v ose jednotlivá těla. Zření toků světla, energetických polí a informačních polí. Po Probuzení a viděním za „zrcadlo“ běžného ukotvení lidské mysli, naprogramované výchovou.
Nechci, aby tohle plácání znělo zbytečně složitě a zamotaně. Cesta k Probuzení je naopak jednoduchá. Odhodí se všechny zažité a léta do naší mysli cpané programy, omezení, učení a adept po odhození všeho co má ( toho mála z nadhledu kosmického vědomí co do něj nacpali učením ) získá všechno = odhození závoje duality a zažití a žití Jednoty.:) Zjistí, že neexistuje žádná jeho minulost, budoucnost. Že Vědomí je neustále v pohybu a jeho osobní příběh a historii skládá jeho malé já z implozí vědomí žitých tady a teď.
V tomto chorém a nemocném světě, naší duchovně zaostalé civilizace, se Probuzeným, vidoucím, vědomým, zřivým atd. nežije lehce. :) Odpoutat se duchovní silou od bolístek těla a stárnutí, které ve skutečnosti také neexistuje. Leč materiál, ze kterého je dočasný příbytek duše stvořen, stárne a rozpadá se. A je třeba to v něm dožít a odžít. Než bude dovoleno ho opustit. Vše je stejně jen zábavná vesmírná hra.