Čím dále pronikám do různých duchovních světů, úrovní, poznání, tím více tam není dovoleno zasahovat do osudu kohokoliv, ať se mu a kolem něj děje cokoliv. Protože kdo jsme my, proti dokonalým božským zákonům…
Božská prozřetelnost řídí celou tuhle pokročilou „hru“ absolutně dokonale a jakýkoliv zásah do něčí linky osudu, hluboce pozmění časovou osu „růstu“ duše. Můžete to pozorovat, můžete soucítit, poslat světlo a modlitbu. Ale pokud není z Vrchu dovoleno, nemůžete konat ani v jednom ze světů. Linky osudů vesmírné videohry, jsou naplánovány absolutně dokonale a všechna naše vtělení, jsou dokonale propojena do nejmenšího detailu Bytí.
Příkladem může být třeba mladá žena, se dvěma malými dětmi. Víte, že za měsíc zemře na rakovinu ( a už není mezi námi v těle lidském a je jí už mnohem líp nyní, je ve Světle odvedená ). Vy nemáte z Vrchu dovoleno ji na rakovinu varovat, rakovinu z ní vysát, pomoci jí. Protože by jste ji připravili o poznání a výrazný karmický posun ke Světlu, který zažije během utrpení, umírání a následném odevzdání se Bohu. Zní to krutě, ale ve světech a úrovních vyšších, kde je žito poznání iluzornosti světů nižších, je to vše „dole“ projektované ve „hmotě“, stejně absolutně iluzorní žitá iluze všeho. Kdyby jste té ženě, změnili linku osudu, pozměnilo by se jí vaším zásahem mnoho v jejím aktuálním vtělení, ale tlak její zatížené karmy by konal stejně. V přechozí inkarnaci jako vědma ubližovala za úplatu lidem ve velkém. A i když v tomto vtělení žije relativně čistě ( tedy vědomě lidem neškodí ), následky svých činů sklízí a sklízet bude dál. Zasáhli by jste, pomohli jí, porušili zákaz z Vrchu a přes prsty by jste dostali i vy.
Každý z nás, na planetě Zemi aktuálně vtělený, konal v mnoha inkarnacích zlo a šel proti Světlu. Proto sklízíme, co jsme zaseli. Proto jsme pořád v těle lidském a žijeme v této zaostalé civilizaci.
A proto je nutná pokora, morálka, pomoc druhým, slabším a krůček po krůčku, očišťovat svou karmickou zátěž. Zvesela, s lehkostí, čistě a na přímo. To je jediná cesta k postupu do Vyšších světů už v inkarnaci této a do lepších podmínek v životech dalších. Za každou cenu, vydržet jít ve Světle. Ať temnota kolem sílí sebevíc. Čekají nás náročné desítky let. Temnota zesiluje a Zlatý věk, nikdo kdo bude číst tento text příštích 10 let, za života svého nezažije. No a? Každý má přece možnost uvnitř svého těla nalézt takovou blaženost, euforii a štěstí ze spojení s Bohem, že nic z toho hmotně-iluzorního ho na kolena nesrazí. Ani bída, chudoba, nemoc. Každý na sobě může duchovně pracovat natolik, že tahle inkarnace, bude jeho poslední na této „trestanecké“ planetě. A nebo poslední celkově a ukončí kolečko inkarnací a vrátí se zpět do Zdroje.
Žijeme sice v dualitě, dvojnosti, ale temnotě se nikdy nepodrobíme. Na světe lidském, ve světech astrálních, nebeských i Božských. Nikdy.
Až odhodíte všechny chtíče a ovládnete své půdy. Až potlačíte svou osobní důležitost do bahna a prachu. Až vymizí všechna vaše přání a sny něco vlastnit a dokázat… a nebude nic po čem toužíte…. pak odevzdáte Bohu vše, i sebe a přijde trvale Osvícení. Pak po ničem netoužíte a nic už nehledáte, protože vše už máte, nic vám nechybí a není nikdo Komu by něco chybělo,,, po vstupu do proudu Nirvany. Světlo nejde vlastnit, může jen Být. Jen JE.