Proseb – modliteb, tedy zase proseb k Bohu – Stvořiteli, té Supersílé co stvořila všechno a všechny a všude, není nikdy dost. Čím více se s touto silou spojíme, čím více se jí odevzdáme, tím blíže jsme ke splynutí s ní – a k ukončení své oddělenosti.
Neexistuje jiná cesta k najití smyslu života. Protože jen cesta k Bohu a spojení v něm člověka naplní absolutní láskou, smyslem a blažeností.
Jogíni ducha dělí spojení s Bohem na různá stadia:
Nejdříve se vám zdá, že jste od Boha odděleni, pokládáte se za jeho oddaného služebníka.
Ve druhém stádiu se cítíte být Boží částečkou, ale pořád vnímáte omezení svého těla a vnímáte své oddělené vědomí od něho.
Třetí stupeň, tam už JSTE JÍM, jste TO, jste ON jste jedna bytost. Jste Bohem ve svém srdci a nejen tam. Jste Tvůrce.
Ti s Bohem nejvíce spojení, kteří sami jsou Bohem a mohou TO, co je běžným lidem zatím odepřeno, neplýtvají svými prosbami ani na vlastní vyléčení. Občas poprosí za Boží milost pro druhé a těm je uleveno.