Zajel jsem se podívat do jeskyně Poustevna u Stochova, kde jsem kdysi vedl zbožný, pokorný život poustevníka – s báječným spojením Nahoru. I tehdy mne tam prý vyhnalo ego.:) Nic nevlastnit, nic nemít, v lese a mezi zvířaty a do poustevny přespat nebo strávit noc v modlitbách. Osvobozující, silné, návykové. Byla to rychlá akce, s plánem strávit tam v modlitbách celou noc a brzy ráno zpátky. Tak jsem vycestoval vlakem, v trenkách a tričku, s mikinou kolem pasu, ale bez baterky.:) Dlouhé hodiny vlakem a pak taxíkem z České Lípy k místu, protože žádný bus už nejel. A v 8 večer, ještě za světla, byl plán najít uvedenou poustevnu.:) Nakonec jsem ji našel a strávil v ní intenzivních pár desítek minut v modlitbách vlastními slovy a s určitými prosbami… No, vyhnal mne strach a obavy, že v těch pět hodin ráno, kdy jsem měl domluvený odvoz taxíkem na vlak, budu někde klopýtat v těch kopcích bez baterky po srázu dolů.:) Výmluva, zbabělost a strachy z útoků nějakých potvor, co nemají v lese rádi lidi po setmění:).:) Mohl jsem stáhnout z toho tehdejšího života větší dary a informace…a ta poustevna je pro mne maximálně bezpečná… Mohl jsem více zesílit spojení s Bohem, Kristem a dostat celý balíček tam připravený – v propojení všech životů tady a teď najednou, bez omezení v čase, jen v prostoru – protože v místě akce se to stahuje výrazně silněji….:) Tak jako jeden kamarád, v tomto životě jasnovidný a kdys v odlehlých místech Ruska šaman – místně titulovaný chaptaj, potřebuje / ne však nutně ) na uvedená místa zajet a v určitých lokalitách si vyzvednout informační a energetické balíčky uschované v místním astrálu a setkat se s určitými lidmi = přenos informací a vědomostí ve 3D na přímo, který nejde tak silně pořešit přes astrální cestování. Čeká ho tam více než měsíc cestování na koních do odlehlých míst – autem nedostupných – krajina úžasné přírody a srdečných domorodců a asi se nevyhne konzumaci spousty místní pálenky a masa, aby mu hostitelé šamani či jejich potomci – otevřeli svá srdce a požehnání. Kdy stejně jako u jiných domorodých národů, je odmítnutí pohoštění bráno jako urážka hostitele. A možná vezme dva své pobočníky, které již teď lituji při záběru na jejich játra a otlačené tělo z koníků:)
Takže, mne čeká v příštích časech cesta do poustevny znovu a tentokrát už pořádně a doopravdy.:) A nebude to rozhodně naposledy v této inkarnaci. Je to blízko a v noci izolované od turistů, kteří tam míří přes den. Navíc úžasné místo, celá ta lokalita.
Když jsem v roce 2016 navštívil 3x Řím a čistil a stahoval si nějaké informace z mého života tam, v basillice Santa Sabina na Aventinu, loučil jsem se s Římem, s tím, že už se tam nikdy v této inkarnaci ani dalších životech nepodívám a blíží se doba, kdy to tam zase ovládnou barbaři. Ale možná tam v tomto životě ještě zaletím s pár lidmi. Pokud bude chuť a nálada, když už docela nerad cestuji a snažím se neplýtvat energii.:) A je rozdíl poustevna v krásné přírodě a o samotě a bazilika plná církevních bazilišků.:) Tak jak nás při mé první návštěvě této baziliky komandoval a s určitých míst toho chrámu vyháněl jeden postarší vatikánský satanista a já mu posílal nepokornou myšlenku: já to tady před 1 200 lety vedl a řídil, nech mne tady žádat nejen o odpuštění.:)
Sem tam na FB něco napíšu. Podle chuti a nálady a budu se vyhýbat komentářům a reakcím na ně. Internet je pro mne velký vysavač energii a chci ho výrazně omezit. Je škoda nakumulovanou energii vypráskat sezením u notebooku a u FB zvlášť. A úplná hloupost je se pouštět do konfrontace v komentáři s nějakým provokatérem, prudičem, opravovačem gramatiky a korektury či podobným honibrkem, …takže stejně jako dříve, to zarazím hned jeho ( jejím ) vymazáním z přátel a ušetřím čas i energii.:) Naštěstí jich zatím bylo jen pár.:) A pro mne to není vůbec nic osobního. Jen úspora energie.:)
Kromě poustevny přikládám i pár fotek z Říma. Ve vizi asi před rokem, jsem ostře zahlédl opakovaně erb, který jsem před pár minutami zahlédl na fotce ( a to jsem ho tenkrát googlil a marně hledal a teď v pravý čas cink a je tu:)), kterou jsem před 3 lety udělal v té boční svatyni chrámu zalité Sluncem: tu dvojhlavou orlici v červeném znaku, erbu… uvidím co za info mi k tomu přijde…a s čím je tohle propojené v astrálu a jaká skupina za tím ve skutečnosti stojí. Protože nic není tak jak vypadá na první pohled. Stejně jako jsem několikrát řešil jeden mysterijní řád, který mi na vnitřní obrazovku posílal pozvánku k opětovnému vstupu. Kde masivní bronzová vrata, hlídá také orlice – jako tvor spjatý s více živly a silové zvíře, ochránce.. řádu vedeného bytostmi z jiných planet a světů… No a o těhle věcech bych psát neměl. Protože mlčení posouvá a posiluje, tak jako vždy bylo u čarodějů zvykem. Čaroděj, kněží, láma, jogín, poustevník, šaman – je jedno jak je nazýváme, vždy záleží jestli lidem pomáhají nebo škodí – to je rozděluje na stranu Světla či temnoty. Karmy do plusu či mínusu.
Ale zase si říkám, už jsme v době, kdy informace mohou lidem pomoci, poskládat vlastní skládanku a chybějící díl puclíku jim může pomoci dokončit další stupeň uvědomění a překročení dalšího prahu. Protože podobné zážitky, prožitky má řada z nás a i drobný informační střípek může rozpustit blok k postupu na dalšímu úroveň Stvořitelovi hry na školáky Vesmírné transformace.:) Je zábavné jít cestou poznání a hledání skutečné Pravdy, která na této planetě byla církví a vítězi bitev vždy zfalšována a pozměněna v jejich prospěch.