Zkoumal jsem minulou noc trošku zase minulé životy.:) Své. Není to zase tak důležité, jsou to jen berličky k uvědomění se něčeho a někdy k uvědomění se ničeho.:) Ale také, často tam můžeme dočistit něco, co nás omezuje v něčem v tomto vtělení. Proto jsem s tím pracoval již mockrát. Každá rodina, rod má nějaké kletby, prokletí rodových linií. A silní ( nebo obětaví ) v rodu mohou pomoci celé linii. Pokud kráčí vstříc strachům, traumatům a čištění a necouvnou. Žití je pak lehčí a lehčí a radostnější.
Kamarád mi říkal, že mám velké extrémy mezi životy. Viděl mne jako poustevníka v jedné nejmenované poustevně v severních Čechách. Prý jsem tenkrát byl hodně pokorný, odevzdaný Bohu a šťastný až jurodivý.:) Jako člověk zhýčkaný pohodlím, na tohle koukám s otevřenou pusou. Malý prostor na spaní, mimo lidi, v tichu a v Bohu a řadu let tam a v lese a v přírodě. Tak jsem se na ten život naciťoval, napojoval, díval a šel z něj klid a oddanost Bohu a slzy v očích mám i teď při pohledu na svatyňku.
No a proč ty extrémy? Jeden život jako čaroděj s přístupy do reality Tvůrců dokážu materializovat věci, léčit během chvilky zázračně cokoliv a v druhém jsem v těle jurodivého poustevníka v tichu a vyhledávaje samotu. Trošku jako odpykávání těch vysokých přístupů předchozího života. Kde jednou bylo z Vrchu přidáno, je po druhé ubráno…
Vesmír s námi hraje hezké hry během našeho studia. Těším se na návštěvu svého bývalého domova. Prvně si tedy střihnu pobyt ve tmě za pár dní, a na pár dní a pak určitě s baťůžkem na zádech do poustevny.:) Když jsem zkoumal v roce 2016 svůj minulý život v Římě, byl jsem v bazilice Santa Sabina na Aventinu 3x v tom roce. Čistil léčil, prosil za odpuštění a do sebe stahoval tehdejší poznání. Tohle je místo daleko hezčí.:)
Třeba tento text, někomu něco s minulými životy v něm propojí a rozjede se čištění. Stačí se napojit na energii v tomto text uloženou.
Na fotkách je jeskyně, kde jsem žil, přespával ve středověku.:) Na pohodlné spaní je trošku menší, ani pořádná matrace se tam nevleze.