Tma léčí

Terapie tmou, pobyty ve tmě.

Kategorie: Léčba tmou – články

Cestování v čase, který neexistuje:)

Neumím opustit tělo Míri a vstoupit do těla jiné své inkarnace a plynně tam zcela vědomě ( včetně prožitků těla, chutí jídla, ztotožnění stavu těla atd. ) prožít nějaký čas, zatímco v těle Míri  bych po ten čas fungoval na „autopilota“. Natož, abych zvědomil více svých inkarnací najednou do omezených možností svého poznání.

Vzhledem k tomu, že jsme vědomě a hlavně nevědomě v mnoha inkarnacích najednou, v řadě různých realit, světů. Od světů duchovních, snových. Vše probíhá najednou, v tento přítomný čas, odděleno časoprostorovými pásmy.  Přicestovat k tělu jiné své inkarnace po časové ose ( čas neexistuje, tedy jen po ose ) a v astrálu, je daleko snadnější, než vstoupit svým vědomým do jiného těla vedeného stejnou duší a nadvědomím Vyššího Já.

Uchopit lidskou myslí fakt, že například má inkarnace v Římě, v Egyptě, v ČR, a třeba ta třetí plejádská,  probíhá tady a teď a právě teď a všechny tyhle epizody najednou ( i když je ve zmanipulované historii lidstva dělí tisíce let ), je možné ukotvit vědomím pouze s odevzdáním se Vyšším silám a Božskému vedení. Těch různých životů a realit žijeme najednou tolik, že mít přehled o všech je takřka nemožné.:) Ono to v Probuzení plném navíc není vůbec důležité. A jde se nad to. I to projeveném v neprojeveném a naopak, je odkrytu hledačům srdcí otevřených časem. I pro většinu duchovních hledačů je cestování v čase, po časové ose pohádkou a nedosažitelnou dovedností. Stejně tak jasnovidnost. Opravdu silných jasnovidců u nás moc nemáme. Já jsem za tu řadu let bádání poznal sotva dva. Léčitelů, kteří z lidí dokáží dostat různé zdravotní problémy za jedno sezení, nenapočítám ani na jedné ruce, zatímco léčitelů slabších, průměrných a terapeutů u nás máme tisíce. Něco z vás vytáhnou ( někde jen peníze:)), ošudlají vás, nabijí vás trochou energie.
Tohle všechno nás nutí na sobě pracovat a pomoci si sami.:)
Ukončit kolečko inkarnací také není jen tak.:) Když už jako Osvícení tu možnost o smrti těla dostanete, nevrátit se zpátky pomáhat trpícím bytostem je náročné. Stejně tak ukončit tu malou osobní identitu duše, která si jednotlivá vtělení užívá jakožto skvělou školu a poznávání. Ano, oba příklady jsou iluzí a připoutaností k iluzi světů, ale i tak.:)
 O obou případech jsem se bavil s jedním osvíceným kamarádem.  Vycestoval ze svého těla během spánku a ve chrámu s nádhernou hudbou, předstoupíc před stařešinu, dostal možnost už se do těla nevracet. Vrátil se. Nechtěl, aby se jeho žena probudila vedle mrtvoly a on opustil rodinu bez rozloučení.  Jako velmi pokročilý hledač ty možnosti stejně zase dostane. A jelikož mezi světy cestuje vědomě, přejít v okamžiku smrti je pro něj „snadné“.
A jestli se vrátit do nějakého světa, druhu těla? Zatím to má, že vtělování se je zábava.:) Na rozdíl třeba od theravádových mnichů, kterým jakási pravidla zakazují skoro všechno a vojenským drillem je vedou životem bez žití.  Aby odsekali co odsekat jde. A odpoutali se úplně od všeho.  Jenže cesta musí mít srdce, aby se stala Cestou…
23755310_268497457006794_3002950130294950936_n

Vnory podle Jirky

Jirka Barouš byl velmi inspirativní chlapík. Kontaktoval mne před lety na Facebooku ( ten už pár let nemám ), že prý jsem upřímný hledač Pravdy.:)  Párkrát jsme si dlouze telefonovali, psali, vyměnili si nějaké knihy v PDF. Byl u mne doma ( pár lidem předal transfér vědomí Phowu a transmisi do KK linie) a já jsem byl u něj doma na návštěvě ( udělal mi smažák, hranolky a tatarku tenkrát :)), žil v domě s kočkou, měl v plánu udělat ještě jednu cestu na Pyrenejský poloostrov – mě se nějak extra nechtělo.  Ale, říkal jsem mu, že jestli tam pojedu, tak jedině se zastávkou na místě ve Francii, kde je pohřbena Ježíšova manželka a matka jeho dětí: Sáry a Jakuba a?:). Vzpomínal na náš společný život, kdy jsme jako lámové v Tibetu „vyučovali“ a žili TO a vtipkovali.:) A ukončení kolečka inkarnací jsme ani tenkrát nezvládli a museli se na tuhle planetu vracet.:)

 Říkal mi, že byl „viděn“ druhými, jako první žák Míly Tomášové, společně s nějakou další žačkou. Byl to skromný chlapík. Byl to probuzený člověk. A jako zřivý, říkal, že umře mezi 56-57 rokem svého života. To splnil předloni v červnu. Kontroloval mi před lety, jestli jsem Phowou správně odvedl babičku do Světla. A říkal mi, že chce sám Phowou odcházet a je s pár kamarády domluven, že si to vzájemně zkontrolují. A případně to dokončí ti ještě žijící v tělech, kdyby to někdo z nich nezvládl.  Odešel jako Probuzený, Osvícený do světů duchovních.
Jeho texty jsou velmi inspirativní:

VNORY

Mgr.  Jiří Barouš

K napsání tohoto článku mě přivedla potřeba sdělit pár blízkým hledačům nějaké zkušenosti. Text vznikal postupně, během let. Podle toho, jak se prohlubovala moje zkušenost a pochopení celé problematiky.

Jako obvykle je na českém internetu a bohužel i ve většině knih,  absence slušných textů, které popisují stavy označovaný jako prozření, nebo osvícení. Není zde cílem dělat nějakou novou „klasifikaci stupňů poznání“. To by byla hloupost. Kromě vlastních zkušeností a zkušeností přátel bude využito to, co lze nalézt v Cestě posvátného buvola (býka), v pojednání o buddhistických vnorech, nebo zenových knih apod.

 

Příprava

Nebudu se rozepisovat o tom, proč člověk začíná hledat, jít po cestách poznání. To už zažil každý, kdo má potřebu vyhledávat tyto informace. Model je skoro vždy stejný – nespokojenost se stávající existencí, životní krize, pocit bezvýchodnosti. Nedostatek síly řešit věci ve fyzickém světě. Proto řada lidí utíká do „duchovna“. Někdy dochází ke zkušenosti konfrontace s vlastní smrtelností. A to buď ve formě „závažné nemoci“, nebo „uvědomení si konečnosti života“.

 

Za první vnor lze považovat stav, kdy dochází k uvědomění a zažití Boha, božství. Bývá označován „nekonečný prostor“. Je to zkušenost hodně silná, euforická. V tomto stavu bývá víra v něco nadosobního nahrazena nezlomnou zkušeností, že tomu tak je. Stav bývá mnohdy provázen vizemi světla, svatých, Mistrů. Vždy je tam ten, kdo uctívá, kdo zažívá a předmět uctívání. Vědomí je „rozšířeno“ do prostoru, je navázáno individuální spojení s nadosobním prvkem.

V řadě případů bývá stav provázen výstupem hadí síly. Projevem je pocit pohybu energie po páteři, někdy až ztuhlosti páteře, krku. Časté je syčení v uších, teplo apod. Jsou to projevy probuzené energie, která si hledá průchod doposud ještě málo pročištěnými energetickými drahami. Méně časté jsou pocity energie proudící shora dolů. Bývá častěji vnímána jako chladná energie. V křesťanské tradici bývá popsána jako „sestoupení ducha“. Zajímavým fenoménem popisovaným u některých hledačů, bylo vidění ohně. Tyto stavy jsou popsány ve Starém zákonu.  Tento stav odpovídá kapitole 3 Cesty posvátného buvola – zahlédnutí buvola.

 

Ve druhém vnoru dochází k rozšíření „já a můj bůh“ na zkušenost „všichni jsme jedné podstaty“, nebo „všichni jsme dítky boží“ apod. Bývá označován „on je tím nekonečným vědomím“. Tento stav je zcela nezaměnitelně spojen se všeobjímající láskou, zažíváním harmonie a do určité míry klidu. Vždycky zde ale zůstává uctívající subjekt a uctívaný objekt. Je to pokročilejší stadium než předchozí, které zahrnuje přístup všech náboženství. Je to také stav, ze kterého se nechce nikomu dál, i když vnitřně cítí, že není vše dokončeno. Tento stav bývá mnohými zveličován a vydávám za konečné poznání. Je to stupeň, ve kterém setrvá převážná většina lidí na „cestě“. Pořád zde existují svatí, Mistři, andělé, přesná hierarchie. Je kladen důraz „na délku na cestě“. Je to stav, ze kterého plyne mnohá charitativní činnost.

 

Velmi častým problémem je „překonání omezenosti vlastního těla“. Tělo je vnímáno jako příliš pevné, hmotné, případně nedokonalé. Podobně si řada ortodoxních hledačů myslí: „Dokud nebudu dokonalý, čistý, nehřešící, nemůžu ničeho dosáhnout!“ Pokud by cesta poznání byla záležitostí dosahování  čehokoliv, bylo by to tak. Jenže není. Naopak – je to záležitost vzdávání se. Samozřejmě že se jedná o známé vzdávání se chtění, lpění, ale také nechtění a nelpění. Je to vzdávání se života, smrti, blízkých, lásky… Vše na co si vzpomeneme. Dokud se tedy nevzdáme – ve svém důsledku všeho, nebudeme dostatečně lehouncí, abychom mohli projít. V první fázi je potřeba „vzdát se úplně všeho alespoň na chvíli“. To, že nám tam znovu naskočí staré sklony, závislosti, modely chování je také přirozené. „bylo dovoleno vstoupit, nebylo dovoleno setrvat.“

 

Třetí vnor představuje pro hledajícího tradičně největší oříšek. Málokdo jím prochází najednou, bez zastavení. Je označován jako prázdnota, prázdný prostor a je tomu skutečně tak. Někdy toto bývá vnímáno jako nicota. Začíná zpravidla „prvním vstupem“, kdy se jedinec dostatečně odosobní a aspoň na chvíli dokáže odložit své chtění, lpění, lásku i nelásku, vlastně vše, co je jakýmkoliv způsobem  vázáno na ego. Ani tento první „vážnější“ stav na cestě poznání nemusí znamenat rozhodující a žádoucí přelom. Zpravidla bývá míra zažití příliš krátká a málo hluboká, proto se tato zkušenost po čase znovu vytrácí a je potřeba ji opakovat. Velmi často bývá provázena velkou proměnlivostí citů – neosobní lásky (mnohdy euforické) a soucitu s lítostí (mnohdy i pozitivně). Někdy bývá setkání s nicotou prožíván jako šok. Uvědoměním si prožitků a jejich hodnocením je adept zpět ve druhém vnoru, i když na jemnější úrovni. Přesto je zde jeden velmi významný prvek. Jedinec si začíná zvykat na prázdnotu a nicotu jako běžnou součást života. Také dochází k uvědomění si blízkosti smrti jako prvku, který nás provází celým životem. Dochází k uvědomění si nedostatku času, nezávisle na věku. Projevuje se tendence k dělání důležitějších a smysluplnějších věcí – aby byl život využit. Zpravidla to vede také ke zvětšení úsilí na Cestě, i když zde možná ještě více platí citát z pohádky Erbena  o Králi Nenadálkovi: „Jdi tam, nevím kam, udělej to, nevím co.“ Postupem času se prázdnota a nicota nejeví děsivě, spíše je zažíváno odlehčení všech situací, života.

 

Při velké opravdovosti, pokoře vůči vesmíru, upřímnosti vůči sobě samotnému atd. (těch kvalit by mohlo být asi více) se víceméně samo od sebe ONO otevře naplno. Je to stav, který přijde sám, nelze ho dosáhnout. Lze pouze vytvořit předpoklady, aby se mohl objevit. Podmínkou je následování Cesty za všech okolností, tedy i za cenu ztráty života.  Ve vrcholné fázi je stav vnímán především jako „ztráta Boha“. Objekt uctívání, byť na velmi jemné úrovni, je zkrátka pryč. Není možné jej nikde nalézt, pošetilost toho hledání si málokdo v danou chvíli uvědomí (racionální zhodnocení téměř vždy významně časově zaostává proti prožitkům). Stav odpovídá 8 kapitole Cesty posvátného buvola. Je to stav, ve kterém lze chvíli „viset“. Může se ztratit smysl života atd.

Postupně se objevuje neskutečná přirozenost, jednoduchost, spontánnost. Je zde trvalé uvědomění si řádu života, vesmíru. Je jedno, jak se to pojmenuje. Tento moment je skutečným přelomem v rámci hledání. Téměř vždy si adept uvědomuje: „Jak jsem toto mohl nevidět tolik let? Proč jsem vůbec něco hledal, když TO zde je neustále? Stav je dobře popsán v obrazu 9 Cesty posvátného buvola.

Třetí vnor bývá nejčastěji zažíván jako absence všeho, pocit, že „už můžu jenom dožít, že v životě „zbývá jenom práce“. Jde o odložení „hledání konce cesty, hledání božství, Podstaty je zřejmě tím posledním, co bývá odkládáno v rámci třetího vnoru. Pomáhá zde pouze striktně naplno udržovaný „postoj bojovníka“!!! Tzn. musím žít dál, ať se děje co se děje ( a navíc využít zkušenost pro dobro celého světa, neboť je to dar, se kterým je nutno moudře a správně nakládat).

 

Ve čtvrtém vnoru  přichází uznání vlastního poznání – stav, ve kterém hledající nemá sebemenší pochybnosti o „správnosti prožitého“. Nepotřebuje od žádného Mistra nebo kohokoliv „osvíceného“ potvrzení, že to co bylo prožito je skutečně ONO. Je také nazíráno, že vše je dokonalé přesně takové, jaké je. Všechno vždy bylo dokonalé, je dokonalé, bude dokonalé. Nemá smysl „někoho vést“, tím méně chtít kohokoliv spasit, nebo zachránit. Od čeho nebo před čím? „Vědomí je vědomé samo sobě!“

 

V rámci dalšího vývoje se Absolutno stává nedílnou součástí. Pomocí  bdělosti je opakován a uskutečňován „návrat zpátky“ (ale kam se vracet? J ). Zároveň je zažívána plně a ve všem jednoduchost, uvědomění si svého individuálního života v rámci absolutna. Slovy „buvola“: „Jde svou cestou a nesleduje kroky dávných mudrců.“  Uvědomuje si své možnosti, sklony, nastavení a chce je využít – kosmická hra má být hrána dobře, i když na ničem nezáleží. Toto bývá označováno jako pátý vnor (v rámci čtyř vnorů ☺ ). Možná je dobré vzpomenout ještě jednu zkušenost – opakující se „jinak“ v pátém vnoru, než ve třetím (tak jako je čtvrtý vnor paralelou druhého pouze bez ega):  objevuje se zkušenost, že není nic lepšího a krásnějšího, než existence v prázdnotě a nicotě. Vše z tohoto povstává a vše se do tohoto vrací. Proto zde nemůže existovat žádný problém, žádná překážka. Na nic není nazíráno jinak, než na prázdnotu a nicotu a s tím, že je zde „volba“ mezi možností projevu a neprojevu.

 

Prázdnota a nicota je zároveň plnost. Je-li to ale plnost, pak tvůrcem je „já“, které je v souladu s Absolutnem.. Je spolutvořící. Je-li ale spolutvořící, pak je možná každá skutečnost, kterou my sami připustíme.. Ještě máte v pátém vnoru problém se sehnáním práce, s penězi, kdečím? Buďte spolutvořící a spolehněte se na Absolutno!! J Udělá to za vás.. J .

 

O těchto zkušenostech se dají napsat knihy, ale stejně správné je mlčet… Podle okolností, potřeby, podle toho jak to cítíme. Učit (sebe i druhé) bez učení, nebo v tichu spolutvořit svět, vesmír.. A prohlubovat zkušenost. Neboť jaká je hloubka nirvikalpa samádhi sahadža? J

 

 

Drobný slovníček:

vhled (kenšo)                         jedná se o nadosobní zkušenost vypovídající o podstatě,

osvícení (satori, samádhi)       nazírání na skutečnou podstatu věcí

nirvána (nibbána)                   stav bezpříčinné neextatické blaženosti

prozření                                  prozření znamená, že se „realita začala jevit jinak, nově, správně. Zároveň dochází k uvědomění, že realita není zase až tak reálná. Skutečná realita, to je pouze Absolutno. Klasické texty praví, že byl odhrnut závoj „máji“ klamu a za tím se objevila realita taková, jaká je.

nirvikalpa samádhi kévala      osvícení bez vnitřní blaženosti, ze kterého  adept vystupuje (vypadává)

nirvikalpa samádhi sahadža  totéž co předchozí, jen s malým rozdílem ☺, osvícení bez vnitřní blaženosti, ze kterého  adept již nevystupuje, spontánně v něm setrvává.

 

Literatura: knihy manželů Tomášových, Deitaro Suzuki: Úvod do zenové praxe, Cesta posvátného buvola v různých překladech a vlastní zkušenost (kdo je ten, kdo ji má? ☺) .

 

© text nebo jeho části, smí být reprodukovány pouze se souhlasem autora

Jirka to sepsal velmi srozumitelně.  Kdo tohle téma řeší, najde v jeho textu velkou pomoc. K prvním dvěma vnorům mne napadá jakožto pozorovatel oddělit po prožití Jednoty a neoddělenosti se vším, to co odděleno nikdy nebylo, ať už ve světě projeveném, tak neprojeveném ( jasnovidcům obé projevené:))
K pocitům při prvním vnoru popisovaným různými hledači ohněm, Duchem Svatým atd., jsem se setkal během úseku v řádu pár hodin s křesty ohněm, vodou a Duchem Svatým, postupně a v tomto pořadí. Při práci na třetím vnoru:), mi Jirka radil třeba na 14 dní přestat existovat pro okolní svět. Pokud si člověk nemůže vzít volno od práce, rodiny a svých povinností, tak dělat jako „stroj“ jen to nutné a pro vše ostatní na těch 14 dní zemřít.  Ovládnout své ego. Pozorovat své skutky, činy, své ego, pozorovaný objekt, subjekt. Stopovat se, jak mi radil nedávno Osvícený kamarád chaptaj. Stopovat = pozorovat co dělám, činím, o čem přemýšlím a kontrolovat etiku, morálku toho včetně dodržování nebeských zákonů.  Taková vědomá, neustálá bdělost buddhistická. žití v přítomnosti. I když je to v tomhle nemocném světě, plném víc a víc nemocných, odpojených lidí, náročné.:) Ideální na práci uvnitř svého těla je zavřít se na 14 dní do tmy.:)

Víc a víc se snažím – toužím, odevzdat svůj život Bohu. Přijímat vše, co se mi děje jako jeho vůli a průsečík karmických smyček mých předchozích činů a skutků. Odevzdat Bohu svou mysl, city, tělo, duši, vše co mám, vše co na všech úrovních je se mnou spojeno…Aby se děla vůle Boží a Světlo Boží jednou v mém těle zářilo na maximum. Vše přijde a v jiných realitách v nadčasovosti už žije..

Je fajn poslouchat svou intuici a hlas svého srdce. Nechat se vést, radit si svým Nadjá, Božským Vědomím.
Duchovní cesta je pro mne absolutně na prvním místě. Když bude dovoleno, posunout ho do trvalého Osvícení. Vytvořit k tomu podmínky vnitřní i vnější. Jak žít, kde žít, s kým žít, co jíst, pít, co dělat pro lepší fungování těla a pro jeho léčení…  A z hlediska potřeb těla, zajistit předem co je možno. Aby moje „schránka“ měla i v budoucnu co nejlepší kvalitu vody, potravin, vitamínů, masérské a lékařské péče a bydlela na co nejčistším místě.
Bude to náročné, protože ta parta temných čarodějů z Británie a USA, která tuhle planetu řídí ( přes své lokaje: šlechtu, bankéře, politiky, náboženství, technologie ) výrazně urychlila zbavení lidí svobod. A také jejich redukci na tu necelou miliardu odpojených otroků.
Všichni hrajeme tu vesmírnou hru s kartami, které jsme si sami rozdali ještě před touhle inkarnací… A z nadhledu pozorovatele té postavičky v lidském těle, pojmenované nějakým jménem, která ještě nemá dovoleno tělo opustit, je to občas sranda převeliká.:)

Jeeva Samadhi

Můžete zažít úžasné stavy Vědomí, mysli, když si poprosíte o požehnání, léčeni, o pomoc velké mistry. Ty světelné, i ty v tělech lidských. Když se nacítíte, napojíte na fotky a videa těl Svatých, kteří vstoupili třeba do stavu Jeeva Samadhi. Do stavu mezi životem a smrtí těla, kdy se stanou planoucím světlem pro okolí. A svým světlem neutralizují temnotu kolem sebe.

Na videu je zachycen vstup mudrce do Jeeva Samadhi. Je tam zhmotněné Posvátno a spousta Světla kolem něho a z něho.  Přítomné Božské bytosti v prostoru mimo čas. Mudrc zastavil dech, srdce, plynutí krve v těle a další funkce schránky duše a za pár minut ho „mrtvého“ zavřeli do rakve.   A stal se pochodní Světla.  Během pár minutového videa, můžete procítil vyvrcholení jeho celoživotní meditační praxe. Bez mrknutí tam zalehl a „zemřel“ pokročilou praktikou jako by to byl výlez s ezoteriky na Vyšehrad.:)

K tomu je třeba obrovská odvaha, vytrvalost, odevzdání se, pokora.  Mnoho toho odpracoval duchovně ve spoustě inkarnací. Je motivací pro spoustu hledačů. Sednout si nebo lehnout a během pár minut ukončit pouť na tomto světě.  Být v noha světech jiných a zároveň pořád v těle lidském a to prozařovat. Tělo je pořád vyživováno pránou a nerozkládá se… Je úžasné moci sledovat tak pokročilého mistra. Díky za tohle video.

V posvátném Vytržení, dochází k zastavení funkcí těla. Ti, kteří se dostali tak daleko, že Vytržení uskutečnili, zažívají stavy velké blaženosti, euforie. Jsou uvnitř svého těla a vidí v sobě celý Vesmír. Světy, bytosti…Boha. Říká se, že v nedostupných horách, daleko od lidí, sedí ve stavech Vytržení mudrcové i stovky a tisíce  let.  Hlídáni strážci, chráněni ochranami… Zastavili dech, srdce, proudění krve a mohou tělo zase oživit. Je toho mnoho úžasného ve Vesmíru, o čem by se dalo dlouze mluvit.  Všechno podstatné je třeba objevit uvnitř svého těla.  Vědomě, svým vědomím, svůj vnitřní aparát zvědomit.

Jeeva Samadhi – YouTube

Fotek a videí takových Svatých se dá vygooglit poměrně hodně. Ale na živo posedět v té záři Osvícených  je vždy silnější. Někteří jogíni sedí u těchto mistrů, komunikují s nimi telepaticky nebo v jejich světelném těle a nabíjejí se na započetí své praxe.
Jeeva samádhi (xs4all.nl)

Jeden recyklovaný text:)

S čím se dá pracovat během pobytu ve tmě. A nejen ve tmě.:)

V  ústraní, kde máte klid na to, dostat se hluboko dovnitř sebe, se dá udělat mnoho.

Vyprosit si iniciaci, aktivaci, oživení svého, vědomého kontaktu se svou vlastní duší. Která řídí tělo, ve kterém právě v této inkarnaci jste. A ji řídí vaše Vyšší Já, které řídí fragmenty vaší duše ve všech vašich inkarnacích najednou, protože vše je živé a čas neexistuje.
Jde vstupovat do těl různých vašich inkarnací, přesunem vašeho Vědomí a vstupu přes časovou osu do jiné frekvence. Vracet se v čase, po časové ose, protože čas neexistuje a jen přecházíte do jiných frekvenčních vrstev Bytí.
Pak, když je dovoleno, vyprosit si znovu-napojení, na svou duchovní linii. Ta dokáže člověka vést, učit, chránit. K tomu se dělají různé aktivace, iniciace. Staví se stavby v páteřním kanálu osvícenými mistry k ukotvení, zesílení tohohle…
Alfa a omega cesty k Osvícení je vyčištění páteřního kanálu – sušumny. Od různých karmických bloků ( některé si tam dáváme sami, aby se nám neotevřely schopnosti, vidění, které by nás zase mohlo svést z cesty ve Světle ) v něm až po přesuny Vědomí v něm. Naučit se přesunout své Vědomí ( nejsme mysl ani mozek ani myšlenky ani tělo, jen ryzí, čisté Vědomí a žití stavu Já Jsem ).
Přesouvat své Vědomí uvnitř sebe tak hluboce a jemně, že najdeme uvnitř své hrudi vnitřní dech. Ten aktivovat, ovládnout, rozpustit, po-výšit. Otevřít vidění, třetí oko, až po jasnovidnost. Transfér vědomí třebas tibetskou Phowou…
Rozzářit své duchovní srdce na pravé straně hrudi. Kdy později je rozšířeno v celé hrudi, středu. A je velké, obrovské. Vysílač i přijímač, Koruna koruny.
Podobně jako, když se praktikuje jedna ze šesti tajných nauk Naropy – Tummo vnitřní oheň, kdy si praktikující koncentrací zafixuje, červené, duté tělo a ty tři kanály v těle. Hlavně ten centrální – mateřský – sušumnu, kdy jako strom má svůj centrální kořen, kmen, tak i lidé mají ten hlavní kmen v těle. Alfa a omega- zase. Vaše tělo je pak podobno kotli, co se ohřívá. Praktikující si zapnou topení uvnitř svého těla… Mistři pak dokáží i ve vysokém mrazu rozpustiit led kolem sebe… Náš kocour je také mistr. Leží na nás v jedné chvíli zapne své vnitřní topení a hřeje jako radiátor.
 Možno pročistit kundalini šakti sušumnu natolik, že se otevře vodotrysk energie Božské kundalini Vědomí korunou. Poprosit ochránkyni nauky Phowa a praktikovat vymístění svého Vědomí ze sušumny už za života…,  Šréé, Hííík, trpělivě, vytrvale, odvážně. Z těla ven a zase dovnitř. Zprůchodnit tu Cestu do Barda… úzký otvor… ze chřtánu Orla, emanace Síly…
Do duchovního srdce i do páteřního kanálu, lze si lecos od vyšších bytostí vyprosit: přijdete na to, co vše je možné a od koho všeho je co možné. Od Krista po různé další mistry.
Dají se vyprosit všemožné „berličky“, které posilují senzitivitu tělesného stroje a možnost cestovat do světů duchovních, astrálních, nebeských a jiných.
Podpůrné jemnohmotné koruny na naši korunní čakru. Antény, paroží atd., to co zesiluje vysílače a přijímače senzitivity. Kdy vyčištěný páteřní kanál aktivuje různé vnitřní obrazovky, ovladače těla, a všelijaké dary a schopnosti. Kdy mistři nejvyšší pak všechny tyhle dary odhazují a jdou vstříc nejvyššímu trvalému Osvícení. Teprve po smrti fyzického těla se však Osvícený mistr definitivně rozhoduje zda ukončí kolečko inkarnací nebo v nejvyšším soucitu zase dobrovolně vstoupí do dalšího těla na nějaké planetě. I tohle všechno je jen hra během studia napříč inkarnacemi.:)
Čarodějové, chaptajové, šamani pak mají na svém astrálním těle různá udělátka, přístroje na cestování, vidění, maskování, přesuny.
Nejen ve tmě se dají vyprosit různé další dary a možnosti, kterými se dá pomáhat lidem. Vstup do Akáši. Od částečného až po plný vstup do všech částí Akáši. To je třeba vyprosit, vyčekat a hlavně: osvědčit se. Kdy po zneužití informací z Akáši dochází k omezení, zavření vstupu.
Hlavně se nenechte lapit do víru škubání neprobuzených, slabších, ne-mocných.  A nespadněte zase do hmoty, jen proto, že předtím, než se vám něco málo na vaší duchovní cestě otevřelo, jste byly chudé myši kostelní…a škubáním slabších o jejich energie, peníze, to chcete dohnat. A spadnete do hmoty, chtíčů, mamonu… a Světlo je pryč.:) Zkasírovat prosté duše o něco co vám nenáleží je hloupé…v dalších inkarnacích se sejdete a budete jim vracet.  Srovnat energie.
Ve Vesmíru je mnoho dalších vědomostních udělátek. Od různých informačních databank, po různé studnice moudrosti, galaktické portály, je toho mnoho.
A třeba i možnost vstupovat do roviny příčin a následků. Tam kde vše vzniká a zaniká. Ze skutků a činů až po jejich karmické následky. Mistři tam dokáží lecos pro pacienty vyčistit, vymazat, vyprosit a během krátké chvíle je třeba karmická smyčka pacientky tam změněna, že se zvedá z vozíčku a po dvaceti letech zase dokáže chodit.
Vyprosit si svého duchovního učitele. Opravdového, který vás povede více inkarnací a propojíte se na více inkarnaci. Kdy se iniciačně spojíte, vloží do vás…, napojí vás na svou duchovní linii a to vám dodá sílu, energii, ochranu, vedení, učení atd.
Ti největší mistři se nepotřebují na nic hrát. Nepotřebují se chlubit ani předvádět.  Uleví někomu, sundají z něj balvan, tíhu, odvedou z něj entitu, přivtělenou duši, démona a není třeba to zmiňovat a skromně jdou dál.:) Nepotřebují si hrát na nějaké uctívání, tituly, oslovování.  Ani ponižovat začátečníky a malé mníšky na cestě pohlavky, políváním horkým voskem a bitím. Ani se povyšovat nad zatím neprobuzenými. A o tom je cesta pokory také.:) Ti nejpokročilejší, nejsvětelnější jsou často velmi skromní.  Zároveň upřímní, přímí a pevní ve víře, disciplíně a odevzdaní Cestě.

Škola hrou

Dřív měli lidé k čarodějům, vědmám, šamanům obrovskou úctu. Věděli, že tihle lidé umí léčit lidi, zvířata, ovlivnit počasí životy dávat i brát. Že sice jejich schopnosti výrazně limituje vězení lidského těla, ale lecos jde tréninkem přetlačit.

Minulé tisíce let to na téhle planetě vřelo. Dělalo se spousty kleteb, kdejaká porodní bába, vědma, čaroděj.

Dnes? Nevědomí, odpojení, spící lidé, přežívají v krysím závodě: jídlo, spánek, sex, práce, postarat se o rodinu, děti, práce, výlet, práce, opít se..ulevit si, nakopnout se vším možným, nějaký sport, tlumit smutky, bolest duše, těla. Přežívat v nemocném světě a nevědět, že je nemocný….Přežívat, existovat, ne-žít.
Lidé co se sebou chtějí něco dělat, poznají, prožijí, že smysl života jde nalézt jen v Bohu a v cestě k němu….
Mudrcové dokáží cestovat v čase…posunovat se po časové ose kamkoliv. Vrátit se do různých událostí… protože ve skutečnosti čas neexistuje… Všechny naše inkarnace, všechny prožitky běží tady a teď…jen na jiných frekvenčních pásmech = v jiných časoprostorových realitách. Kdo vyspěl, dokáže přeskakovat do jednotlivých inkarnací svého Vyššího Já, kdy v každé té postavě ( na různých planetách a v různé kvalitě dimenzionální frekvence Bytí části své multidimenzionální duše ) je jeho část…Když dám příklad: Míra rok 2022 píše tento text právě, přesunem vědomí po časové ose by se mohl dostat do roku 1722 kdy sedí v poustevně na Svojkově a koukat jak se zrovna jeho paralelní tělo, s další části jeho duše modlí. Koukal by na něho a mnich metr od něj by ho jako jasnozřivý viděl také.
Vylétnout z vězení fyzického těla a fííí, mohou se podívat kam chtějí. Skoro kamkoliv, pokud tam nejsou silné bariéry a clony.
Nedávno jeden čaroděj přenesl své Vědomí do okřídleného lva a zařval v jeho těle nad hradem a vesnicí, kde žije v těle fyzickém. Protože už ho ti lidé nebaví…Jejich duše to slyšely. NA podvědomé úrovni neprobuzených to je zapsáno.  Poučné. Na tyhle Probuzené, Osvícené, Vědomé je karma, tedy rovina příčin a následků obzvlášť přísná. Připoutáni k omezeným lidským tělům násobně působící. Se schopnostmi jde ruku v ruce obrovská moc nad okolím. O to větší musí mít tihle pokoru, aby Sílu nezneužili a nikomu neublížili. I když je to těžké, když se vrátím k první větě tohohle textu. Pokoru a ještě větší pokoru a nekonečně velkou pokoru. Sám jsme velmi nepokorný, a když mi někdo řekne, že jsme nepokorný, vím, že má pravdu. Když jsem tohle řekl pár lidem ve tmě ( jednomu z padesáti, když pro ně informace přišla ), většina hned řekla, že jsou pokorní a někteří, že hodně pokorní. To nikdo skutečně pokorný nikdy neřekne.:) Protože by popřel samotnou podstatu pokory.
 Silně jasnozřiví ví o lidech všechno…vědí o nich víc, než oni sami…. Kým jsou a kým byli a kým budou v těch současně běžících realitách… Jaképak copak minulé a budoucí života, když vše je TEĎ. Vědí o nich co žijí, s kým žijí, kdy „zemřou“. Co se jim bude dít, co se celku bude dít.  Napojením na jejich mentální tělo slyší jejich myšlenky a dokáží se podívat do „skladiště“ jejich myšlenek, skutků, činů… Kdy každý má své slabé místo a kostlivce ve skříni… A nechce, aby jste viděli film jeho nejhorších skutků…O to větší přísnost karmická na Zřece. Proto je lepší říct, že mají vidění zavřené a mají klid.
  Jakýkoliv boj, dělá z příčin následky a tvoří karmu. Proto ti nejsilnější se boji vyhýbají co to jde. Ale když není zbytí, vyhýbají se eliminaci za každou cenu.
Plný přístup do Akáši má u nás kolem 30 lidí. Není to moc. ?Myšleno do všech pater, neomezený přístup všude tam… do všech úrovní této vesmírné knihovny/kroniky, kde se můžete podívat na něčí „svazek“, kdy se vám otevře multidimenzionální portál, kde vidíte o této duši co je třeba. Při jejím léčení, učení. Vše se svolením, protože jinak by to nebylo ve Světle.
I plně probuzení mudrcové ví, že nemohou odejít sebevraždou a v lidském těle musí dožít. Ano, někteří mají možnost zůstat už v duchovním světě a se souhlasem „moudrého“ v síních radosti už se do těla nevrátit. Spousta z adeptů tohle nevyužije, protože nechce, aby jejich blízcí našli jejich mrtvolu bez rozloučení.
Bez kotev ( děti, rodina, majetek atd. ) se odchází snadněji a člověka to netáhne k nim do další inkarnace společné. Plně Probuzení, Osvícení, Realizovaní, po vyčištění své karmy do posledního haléře… Pak po smrti těla, v duchovním světě stojí před volbou: vrátit se ze soucitu pomáhat jako mistr soucitu nebo to už konečně ukončit a rozpustit svou nesmrtelnou duši zpět do Boha.  A vtipné na této vesmírné hře je, že v současně probíhajících realitách je vidět první i poslední inkarnace každé duše a i ta omáčka spousty vtělení mezi. :)
O tomhle by se dalo psát stovky stran. Tisíce.  Čekají nás zábavné roky, ač mnoha lidem nebude do smíchu, O to více lidí, natlačí zoufalství do cesty k Bohu.  Dnes jsem si oholil hlavu, dělám to před rituály. Cítím se čistší, lehčí. Jdu do tmy na pár dní, vymodlit si větší pokoru a spojení s Otcem – Bohem – Stvořitelem.  Nic není zadarmo ve Vesmíru.
Dokud jsme v tělech, vše je Dokonalé. Vždy je vše Dokonalé.

Mudrcové co jsou v těle naposledy

Je velkým duchovním darem a požehnáním, mít možnost pobýt v blízkosti mudrců, kteří jsou v těle naposledy. Těch co dokončují inkarnační kolečko vesmírné hry. Ti co došli do cíle svých jednotlivých vtělování, odhodili touhy, chtíče, pudy, žádostivost i všemožné strachy. Spálili touhy po kariéře, rodině a dětech. Nechali vyhasnout svou ctižádost, ambice a plány na vše možné. Ti dožijí jako Světla ozařující okolí, ve svém posledním lidském ( či jiném, mimozemském ) těle. Nikdo nejsme tělem ani myslí. Jsme Božským Vědomím, v některých naukách zvaných „Já Jsem“.  Každý z nás jednou dohraje tu vesmírnou hru až do konce a půjde touhle cestou. Čas každého jednou přijde. Do té doby, buď nám inspirací, povznesením, pobýt ve Světle mudrců, kteří jsou v těle naposledy.

duhové těo

Všichni jsme Bohové

Cesta k zesílení spojení s Bohem-Otcem-Stvořitelem je stejná ve všech duchovních liniích, směrech, naukách. Jedno jestli chaptajové, derviši, zbožní mniši a poustevníci, vědmy a volchové, žreci a zřeci, léčitelé.

Vysílat k Bohu svou nezměrnou a nekonečnou lásku k němu. Prožívat a žít to na všech úrovních ve všech světech, realitách, stavech Vědomí. Kdy sami nejsme tělem ani myslí, ale Božským Vědomím zvaným „Já Jsem“. Kdy je to žití „stavu“, uvědomění, zvědomění, pro-žití.
  Co vysíláme, to dostáváme, přijímáme. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Kdo miluje Boha víc než sebe, dostává mnohem víc. Slzy štěstí, blaženosti a radosti. Euforické stavy Jednoty a neoddělitelnosti duality. Navíc všichni jsme Bohové, protože jako oddělené částečky Boha, fungujeme jen dočasně odděleně. Jako by odděleně, protože nejde oddělit neoddělitelné. Kdo dokáže nacítit, navibrovat svým duchovním srdcem Božskou frekvenci, ten stav Vědomí Boha, ten překročil pomyslný Práh Bytí… Vydržet, makat, jít ve Světle ať se děje cokoliv. A ono to zesílí, zesiluje, Vědomí Boha v nás roste. Světlo v našem srdci svítí víc a víc a ozařujeme jím temnotu kolem. Nejde celku a lidstvu pomoci víc, než naší co nejvyšší duchovní pokročilostí, pokorou k ní vedoucí. Tohle nemůže bát cirkus k ukazování ve videích, děje se to uvnitř. Zřiví vidí, ví a vědí. A zřivým, vědomým, napojeným, myslím skutečně vědomým a napojeným, a tím se může člověk stát během vteřiny, když pochopí a zvědomí TO v sobě.
Duha u nás.:)
20220827_175626

Tělo

Nejsme tělo a nejsme ani myslí.  Jsme Božské Vědomí.  Po porodu nás nějak pojmenovali. Duši zvanou XXX pojmenovali Jan Zlatý.  Pojmenovali to tělo. Ten stroj, vozítko,  skafandr,  který oživuje duše zavřená v brzliku.  Která je ve vyšších světech také jen Božské vědomí. Tam si to uvědomuje snadněji,  než  spící v lidském stroji. Během „malé  smrti“ = astralni vycestovaní z těla,  kdy lidé vidí své tělo ležet pod sebou,  zří, že opravdu nejsou jen tělem. A přestávají mít strach ze smrti těla. Duchovní mistři pak i lépe snáší  bolest a nemoci, jsou emočně nad tím. stroj vědomím ovládají.

Duchovní transformace = tedy uvědomění a prožití na všech úrovních  že jsme Vědomí a ne jen tělo a mysl. Nelpět na těle,  zároveň však o své vozítko co nejlépe pečovat a vděčně děkovat Matce Zemi, s úctou a  pokorou, že nám  poskytla Bio materiál na jeho tvorbu. Po smrti si Země půjčené bere zpět.

Euforie

Časy jsou náročné, tak něco povznášejícího.:) O těchto prožitcích se sdílí jen s blízkými, nebo vůbec.

Pracoval jsem o víkendu s mým jasnozřivým kamarádem. Přijel něco vyřizovat do Čech, z Itálie kde teď žije. Byl tam v jednom chrámu a přesunulo ho to po časové ose do vidění, prožitků z dob, kdy žil Ježíš Kristus a různí vymodlení Svatí v lidských tělech…a ukazovalo mu to ty příběhy, nahrávaly se mu informace z té doby…informace o Kristově nauce. O životech těch bytostí.  A mnoho dalších povznášejících prožitků. A jak o tom sdílel, vtáhlo mne to do toho také a byla to nádhera to vidět, cítit, ochutnat co tihle vymodlení žili, zažívali a prožívali. Ty jejich vibrace, energie, napojení na Boha a žití s Bohem v těle. Kdy hoří láskou k Bohu. A chodí s Bohem v sobě. A když pak Míra od Otce dostal dar zase mu být o kousek blíž, tak radost, euforie a blaženost. A modlitby a prosby, snaha o větší pokoru a trpělivost. Aby léčil sebe, lidi, místa. Díky Bože.:)

50862995_504343430088861_53231236256104448_nIMG_20180601_182808

 

O Osvícení:)

O Osvícení, koruně duchovní cesty, je toho napsáno mnoho a tolik.:) Také k tomu amatérsky, jako začátečník na duchovní cestě, něco málo napíšu.:)

Když se člověk probudí, prozře a zře… zažije, že neexistuje žádné jeho individuální, že není Jan Zlatý, jak ho nazývají a pojmenovali po narození v dualitě. Že žádný Honza Zlatý neexistuje a kosmické, neosobní Vědomí nejde ukotvit do individuálního oddělení. Že ani Honza nemá minulost a nebude mít ani budoucnost. Že všechny ty neustále pulsující výtrysky prožitků co zažívá, jsou mnohostranně v pohybu a oddělené jeden od druhého. Mají začátek a konec. A tryskají znovu a znovu, neustále nové a další výtrysky stavů. Osobní příběh ( ukotvení, že tohle se děje Honzovi ) do toho vnáší jeho ulpívání na prožívání a jeho mysl z těch fragmentů skládá jeho životní příběh, historii, a tvoří z toho jeho „osud“. Vědomí není jeho, naše osobní, ale univerzální, živé, neustále v pohybu. V Prázdnotě není nic, co by bylo a co by se dalo nějak uchopovat a prožívat.:) A jak prožívat něco co není. Lepší jen Být a plynout v Proudu.
  Pro plně Probuzené, v trvalém Osvícení, je pak ztotožňování s tělem náročné.:) Ví, jak dlouho musí být ještě v tom konkrétním lidském těle a hru dohrát: Že to jejich vozítko – tělo potřebuje jíst, pít, spát, udržovat ho. Aby nebylo nemocné a fungovalo co nejlépe. A vydělávat na to jídlo a bydlení. Z nadhledu božského Vědomí, ve kterém se už Probuzený nachází, jsou tyhle pro fungování těla nezbytné malichernosti ( když tělo ani vy vlastně neexistujete ) náročné plnit.:) Stejně tak kooperovat s lidmi, kteří se honí slepě za mrkví na provázku a jsou v zajetí dualit, pudů, chtíčů, hrabání majetku, prožitků, honbou za osobní důležitostí, slávou, mocí, kariérou. Nebo hrát falešné hry o něčem co víte, že není a neexistuje a je jen kolektivní hypnózou neprobuzených duší.
  Proč přesouvat své hmotné tělo na všelijaká hezká místa po světě, když všechno máte uvnitř sebe? A nikdy jste ze sebe nic neztratili. Vždy to tam bylo, je a bude. Hlavně se z ničeho nepo….:)

Probuzení

Probuzení lidé jsou tak trochu blázni: prohlédli vesmírnou hru a někteří vidí i za kulisy Bytí, přesto hrají hru iluzí ve světech dvojnosti.:) Hrají role rodičů, dětí, hru na obživu a atd.:) Dohrávají hru ve světě lží až do konce fungování jejich smrtelného těla. Ač svým Vědomím jsou už nad tím.

Dnes mi po meditaci dělá problém poskládat se do mysli Míri.:) a hrát tu hru na těla a lidí a na Míru.:) A všechno ostatní co ve vesmírné hře hrajeme. A na co si hrajeme.

Občas píšu přísně, kritizuji a hodnotím. Poukazují. Ale jak jinak varovat polo spící s spící a vědomě a napojené, aby nedělali zbytečně chyby. Nepřišli o energii, zdraví,  čas,  peníze,  když nemusí jít touhle křižovatkou, té své linky osudu a mohou jít cestou světelnější. Tou, která je tolik nepomačká. Stojím si za tím, že světy duchovní jsou plné nástrah a vooostré.:) Jak se v celém Vesmíru bojuje o energii. Párkrát mi bylo ukazováno, jak o svou existenci, život, bojují bakterie, mini bytůstky, rostliny, zvířata a různé humanoidní rasy i rasy v tělech robotických, plasmatických atd.
Tak co je lepší? Mlčet, lidi nevarovat, nepoukázat na něco nehezkého a nechat lidi trpět, škubat, odírat? A jen soucitně koukat, klopit oči a smutně pozorovat, jak je i dobrým lidem ubližováno? Ano, bylo mi už ukázáno, že čím větší …. mít budu, tím méně budu mít dovoleno léčit, zasahovat, ovlivňovat a šahat lidem do jejich karmy, osudu. A jen pozorovat jak je to či ono mele. Kdy někdo to neustojí a nemůže ustát a zemře. Ač se mu dalo pomoct, jen od jeho duše, jeho Vyššího Já nebylo z důvodu karmické očisty dovoleno pomoci mu.
V rovině příčin a následků neustále vylepšujeme nebo zhoršujeme naši karmu. Neustálý koloběh. U inkarnace do inkarnace. Znovu a znovu. Furt a stále dokola.:) Čistit karmu bolí. Nejde ji celou vyčistit pomocí a hezkými činy.  Na to jsme v mnoha životech nekonali dobro. Pokud chcete ukončit kolečko inkarnací a už se nemuset vtělovat, pak čistíte za několik vtělení najednou. A to je pak Síla.
  Duchovní lidé mají rádi povídání o světech nebeských, o andělech, o krásných věcech, duchovních pláních, o lásce a Světlu. Zážitky, prožitky blaženosti, euforie, křestů a tak dále…co zní libozvučně slechům duchovních hledačů.:) O poplácávání po zádech i pochlebování. Ale většinou nás nejdál dostali učitelé zásadoví, přísní, ale o to víc spravedliví a ukotvení v realitě. Sláva všem guruúm co jdou ve Světle Božím.  I těm co zakopli, ale do Světla se jednou zase vrátí.
50862995_504343430088861_53231236256104448_n

Pobyty ve tmě

Říkám lidem při pobytu ve tmě: zážitky ve tmě jsou super, ale důležité je, jaké změny k lepšímu uděláte až odsud odjedete a vrátíte se do „života“. K čemu jsou zážitky, když nezměníte co vás ubíjí, brzdí, nebaví a vysiluje… Změny jsou o energii. Ve tmě můžete vyčerpané tělo nabít a najít sílu ty změny konat.  Tak jako spousta lidí začala dělat změny po šamanských rituálech s Rostlinami Síly.  Našli v sobě sílu a odvahu. Ve tmě jdete čistou cestou, bez psychedelik. O to je to čirejší uvědomění.

Je důležité nacítit kam do tmy jedete: co umí průvodci, jaká je jejich duchovní vyspělost a stav vědomí, Světla v nich. Jaké je místo a bytosti co během pobytu působí. Tým bytostí u nás umí vyprosit velké věci pro připravené. Pobyt ve tmě je silná vnitřní práce, pokud jste se nepřijeli jen válet, spát a flákat.:) Kdo přijede připraven a se silnými záměry, může vyhrát bank.
Ve tmě máte možnost sestoupit po patrech do svého nitra, do svého duchovního srdce a tam objevovat kým jste.  Stahovat světlo do sebe přes Korunu do srdce a tím rozzářit celou svou bytost. Postupně změnit tmu ve tmě, na vidění infračervené, obrysové, pološero až do stavu, kdy vše kolem vás září a vy jste ve Světle a rozjíždí se uvnitř vás vaše obrazovky. A nebo před vámi.:)
A ti, co v místnosti jsou pro vás: průvodci, ochránci, předci, učitelé, místní bytosti a pomocníci atd….jsou najednou vámi viděni.
Rozsvítit světlo v sušumně, páteřním středovém kanálu. Tibeťané mu říkají mateřský. A přesunem svého vědomí a hadí silou osvítit svůj bio-robotický tělesný stroj. Ty obrazovky, ovladače těla… A mrknout se svým vědomím na svou duši…usídlenou v komůrce v těle a přesunout se s ní kamkoliv.
Chaptajové jdou přes Pra-řeku, tělem hada. Had = nekonečno ve vesmírném světě. Nekonečnem do Absolutna bez hranic. Ke stromu Světa, stromu Duší.
Jogíni, chaptajové, lámové ( lépe mi zní lámové, než lamové.:)) během pobytu ve tmě snadněji vstupují do Barda. A převibrovávají k Bohu = stav vědomí, frekvence Nejvyššího. Procítít ten stav – napojení a žít to co nejčastěji a tréninkem TO žít trvale.
S Bohem – Stvořitelem jsme všichni propojeni. Je v nás, ve všem, všude kolem. Jen ho nacítit, jen tu frekvenci v sobě ukotvit a otevřít své přijímače a vysílače naplno.  Mnoho zápaďanů Boha nevnímá, ale lze to změnit kdykoliv prožitkem. Vakcína na Covid  zavírá horní čtyři čakry a od Boha a duše odpojuje. Proto to temní šamani společně s vědci udělali. Pak napojit se je těžší, ale Bůh nás nikdy neopustí.
23755310_268497457006794_3002950130294950936_n

Na cestě

Čím dále pronikám do různých duchovních světů, úrovní, poznání, tím více tam není dovoleno zasahovat do osudu kohokoliv, ať se mu a kolem něj děje cokoliv. Protože kdo jsme my, proti dokonalým božským zákonům…

Božská prozřetelnost řídí celou tuhle pokročilou „hru“ absolutně dokonale a jakýkoliv zásah do něčí linky osudu, hluboce pozmění časovou osu „růstu“ duše. Můžete to pozorovat, můžete soucítit, poslat světlo a modlitbu. Ale pokud není z Vrchu dovoleno, nemůžete konat ani v jednom ze světů. Linky osudů vesmírné videohry, jsou naplánovány absolutně dokonale a všechna naše vtělení, jsou dokonale propojena do nejmenšího detailu Bytí.

Příkladem může být třeba mladá žena, se dvěma malými dětmi. Víte, že za měsíc zemře na rakovinu ( a už není mezi námi v těle lidském a je jí už mnohem líp  nyní, je ve Světle odvedená ). Vy nemáte z Vrchu dovoleno ji na rakovinu varovat, rakovinu z ní vysát, pomoci jí. Protože by jste ji připravili o poznání a výrazný karmický posun ke Světlu, který zažije během utrpení, umírání a následném odevzdání se Bohu. Zní to krutě, ale ve světech a úrovních vyšších, kde je žito poznání iluzornosti světů nižších, je to vše „dole“ projektované ve „hmotě“, stejně absolutně iluzorní žitá iluze všeho. Kdyby jste té ženě, změnili linku osudu, pozměnilo by se jí vaším zásahem mnoho v jejím aktuálním vtělení, ale tlak její zatížené karmy by konal stejně. V přechozí inkarnaci jako vědma ubližovala za úplatu lidem ve velkém. A i když v tomto vtělení žije relativně čistě ( tedy vědomě lidem neškodí ), následky svých činů sklízí a sklízet bude dál. Zasáhli by jste, pomohli jí, porušili zákaz z Vrchu a přes prsty by jste dostali i vy.
Každý z nás, na planetě Zemi aktuálně vtělený, konal v mnoha inkarnacích zlo a šel proti Světlu. Proto sklízíme, co jsme zaseli. Proto jsme pořád v těle lidském a žijeme v této zaostalé civilizaci.
 A proto je nutná pokora, morálka, pomoc druhým, slabším a krůček po krůčku, očišťovat svou karmickou zátěž. Zvesela, s lehkostí, čistě a na přímo. To je jediná cesta k postupu do Vyšších světů už v inkarnaci této a do lepších podmínek v životech dalších. Za každou cenu, vydržet jít ve Světle. Ať temnota kolem sílí sebevíc. Čekají nás náročné desítky let. Temnota zesiluje a Zlatý věk, nikdo kdo bude číst tento text příštích 10 let, za života svého nezažije. No a? Každý má přece možnost uvnitř svého těla nalézt takovou blaženost, euforii a štěstí ze spojení s Bohem, že nic z toho hmotně-iluzorního ho na kolena nesrazí. Ani bída, chudoba, nemoc. Každý na sobě může duchovně pracovat natolik, že tahle inkarnace, bude jeho poslední na této „trestanecké“ planetě.  A nebo poslední celkově a ukončí kolečko inkarnací a vrátí se zpět do Zdroje.
Žijeme sice v dualitě, dvojnosti, ale temnotě se nikdy nepodrobíme. Na světe lidském, ve světech astrálních, nebeských i Božských. Nikdy.
Až odhodíte všechny chtíče a ovládnete své půdy. Až potlačíte svou osobní důležitost do bahna a prachu. Až vymizí  všechna vaše přání  a sny něco vlastnit a dokázat… a nebude nic po čem  toužíte…. pak odevzdáte Bohu vše, i sebe a přijde trvale Osvícení. Pak po ničem netoužíte a nic už nehledáte, protože vše už máte, nic vám nechybí a není nikdo Komu by něco chybělo,,, po vstupu do proudu Nirvany. Světlo nejde vlastnit, může jen Být. Jen JE.
Čest a sláva světelným mistrům mé Chaptajské linie a dynastie.

Cesta z komfortní zóny

S úsměvem chápu nadhled realizovaných mudrců, zřících stavy opravdové skutečnosti, kdy nereagují v pochopení na dění kolem. Se soucitem osvícených nezasahují, když nejsou nuceni a shovívavě koukají do čeho se různí lidé ženou, co žijí a žít budou. Často znovu a znovu stejné vzorce, chyby, programy. V zajetí traumat, strachů a pastí.
Ti, o nichž píšu, Ví, že před odhozením nánosů a slupek pro-zření, je vysvětlování lidem na duchovní cestě, většinou ztrátou energie a času. Přestože už linii čau sami ovládli.
  Pokud pokročilý praktikující, který dosáhl Nirvany, Nejvyššího Osvícení a po smrti těla přešel do Parinirvany, není dokonale odpoután od všech kotev a stavů prostoupených ve Veškerenstvu Bytí, stejně se zase vtělí a pokračuje v kolečku inkarnací.
Jestliže absolutně neskončil touhy žít a být. Soucit a touha podpořit své potomky, žáky, rod, lidstvo, svou duchovní linii nebo nauku, jsou velkým balvanem na zádech Osvícených. Pokud skoro-dokonalý není na 100% uchvácen absolutní prázdnotou Absolutna, vždy ho nějaká kotva stáhne do dalšího vtělení. A po smrti těla fyzického, se ve světech duchovních nerozhodne pro ukončení kolečka inkarnací, ale zase se vtělí a pokračuje ve hraní vesmírné hry. Byť došel v rámci duchovní cesty, až na samotný vrchol a má na výběr hru ukončit definitivně.
Minimálně 2x už jsem se takhle vracel, nezvládl jsem, nechtěl jsem, odejít do Zdroje  a i v této inkarnaci ještě nejsem ani z pola odpoután od stavů žité existence a ukotvení Bytí. Ještě zdaleka jsem nenastoupil kompletní cestu k Vyvanutí, tedy zřeknutí se světa a přesun Vědomí do světů Nekonečna. A tam paralelně žit souběžně se životem v lidském těle. Duše by chtěla, ego to brzdí a nechce. A ve vyšší úrovni se i nesmrtelné duši nechce zaniknout. Iluzorní nic, co neexistuje, se i tam drží zuby, nehty své podstaty stvořeného, co existuje a vlastně neexistuje a nikdy neexistovalo, v nestvořeném.:)
Ve všem poznávej sama sebe říkají mudrcové…Tak vystupuji z komfortní zóny a přesouvám své tělo útrpným a dlouhým cestováním po řadě let.:) Dokud to očkovací totalita ještě umožňuje a kamery a skenery nebudou lidi držet v prostoru.:) Nechce se mi  z energií, přírody, klidu a blahobytu, ve kterém doma žiju, ale každá cesta má svůj smysl. Ukazuje slabá místa a upozorňuje na dosažené duchovní kvality pod tlakem změn.
Po výletě, bude třeba zabrat. Duchovní cestu je třeba žít na 100%. Absolutně, absolutních 100%.  Většina duchovních hledačů ji žije na jednotky či desítky procent, a chtějí si jen usnadnit, vylepšit život.  A nebo se pobavit, užít si. Duchovno mají jako jeden z koníčků, zábavu, záchranu.
  Kdo však chce, může dojít až úplně na vrchol, k trvalému Osvícení. Vyšlapané cesty, metody, linie, i u nás máme. A jednou tam musí dojít úplně všichni. Kdo chce do stavů Osvíceného Ducha dojít už v této inkarnaci, jde to. Jen do toho musí jít na 100%, dát tomu pozornost, záměr, energie, všechno. Zároveň na tom nelpět, ale dělat vše potřebné.  Odevzdat se, odpoutat se, odevzdání, odpuštění.
Ideálně začít hned teď, dokud je tělo plné síly, zdravé a praktikování méně bolí. Dokud není příznivá karma vypotřebována zbytečnostmi.
Kam chceš dojít ty a co vše jsi pro to ochoten udělat, obětovat, z toho co žiješ a co tě brzdí a vězní?

Něco k pobytům ve tmě

Ideální příprava na pobyt ve tmě… je žádná.:) Je fajn mít záměr. Pro co si jdete, co chcete posunout, odstranit ze svého života, vyléčit. Ve tmě se i hodně řeší, léčí vztahy, odpouští se. Člověk na to má klid, čas, soukromí…spoustu času. Má digitální detox. Detox od rodiny, lidí, kolegů, partnerů. Od svých zvířecích miláčků. O od tyranů co zrovna nemusí. Někteří zažijí „čas“ jen pro sebe po dlouhé době, jiní poprvé. Jak jsou izolování od toho krysího závodu co žijí a nemusí těch pár dní nikam spěchat.
Je zbytečné nakoukávat na internetu videa o pobytech ve tmě. Každý to má jiné. Každý je jinak daleko duchovně, řeší jinou karmickou zátěž, má jiné životní, existenční podmínky, jinou komfortní zónu. Videa nejčastěji točí ti, co byli ve tmě jednou, 2x. Tak jako ve všem, i tady platí: nejvíc o tom píší, mluví ti, co zatím jen ochutnali.:)
Mám za sebou asi 11 pobytů ve tmě. Číslo není důležité. Provedl jsem tmou mnoho lidí, i když se posední dobou stahuji kvůli duchovní cestě víc do ústraní a lidi ve tmě provází kolegyně. Některé účastníky jsem provedl 3x, 4x i pětkrát. A vím, že nic nevím a každý to má ve tmě jinak. Většina lidí k nám do tmy přijede vyčerpaná a nabrat energii, sílu. Někdo řeší vztahy, jiný zdraví, závislosti, nemoc, finance, bydlení, práci. Dost lidí nějak řeší duchovní cestu. Kdo si požádá: průvodce, místní bytosti, energie, své duchovní ochránce, průvodce, může zažít ledacos. I zázraky. Protože i zázraky jsou jen o ovládnutí přírodních sil člověkem. A to co někomu připadá zázračné, je vidoucím běžná realita. Čím větší pokora, tím více se toho může podařit. Poctivost, pokora, respekt a úcta. Chuť na sobě pracovat, vystoupit ze své komfortní zóny a být přístupní změnám. Obzvlášť teď, kdy příští roky budou extrémně náročné pro většinu lidí. Kdy vysoká inflace, kriminalita, chudoba třetiny národa, další kolo Covid totality atd. výrazně navýší počet psychicky nemocných a závislých lidí na všem možném. Šanci tohle ustát mají hlavně ti co praktikují meditace, modlitby a jinak na sobě duchovně pracují. A také, čekají to nejlepší, ale jsou připraveni i na to nejhorší.:) Časem bude spousta lidí řešit jak ufinancovat své základní životní potřeby a na pobyt ve tmě jich tolik nepřijede, ale na to jsme se připravovali. Meditace, modlitby, různá dechová a jiná cvičení jsou zdarma, pobyty v přírodě také. Takže kdo chce, vždy si cestu k Bohu najde. I k sobě a do sebe.:) Čas běží zrychleně, ideální je začít hned teď.

Bůh je všude

Bůh je frekvence, vibrace, stav. Stav Vědomí. Stačí se na něho naladit, v něho naladit. Vysílač i přijímač máme v sobě, my celí jsme TÍM vysílačem a přijímačem zároveň.

Stačí uvnitř sebe zjemnit, převibrovat v sobě a jsme TAM. Oddanost, zbožnost, odevzdávání se Bohu, pročišťuje, cestu v nás uvnitř, k tomuhle stavu Boha v nás.
Modlitba k Bohu má velkou sílu. Zesiluje ji čistota jednání, vroucnost o spojení a prosby o Boží milost. Pak se modlitba mění v modlitbu duchovní, kdy stav je podobný meditaci – zastavení mysli a praktikující zažívá stavy z úrovně nad běžným vědomím, nad ním = Boží milost, blaženost, euforické stavy.  Modlitba už je říkána sama srdcem duchovním, kdy ji říká celé tělo a zároveň žádná slova neexistují a už je to jen frekvence energetických toků v nás a nejen v nás, protože nic odděleného ve skutečnosti neexistuje.
Čím hlouběji a vroucněji se modlící se člověk ve chvíli praktikování odpojí od konzumního světa, aspoň po dobu modlení se ze srdce absolutně a zcela odevzdá Bohu… v tu chvíli vstupuje do modlitby s tím, že teď, v tuhle chvíli, právě teď, je připraven zemřít, opustit tělo a nelpí v tu chvíli na ničem. Na majetku ani na svém těle, na svém Bytí, na svém životě, existenci,,,, Kdy vše co má, vše čím je, sebe i vše kolem, tady a teď, odevzdává Bohu a nic nemá, nic nevlastní, nic neočekává, nikam nesměřuje…prostě jen je. Tady a teď a má čistý „stůl“. Nic není a nikým není, v tu chvíli je absolutně odstřižen od všeho a od všech. Prázdná mysl, čistá hlava. Blaženost. Hezký let….
Modlitba = prosba. Dá se prosit o cokoliv. O zdraví své a blízkých. O vedení, učení, ochranu… o cokoliv skvělého, přínosného, moudrého, světelného.

Dárkový poukaz na pobyt ve tmě

Na 2-? dní. Cena včetně stravy 1 500 Kč na den. Po objednání přes mejl info@tmaleci.cz, vám hned odešleme dárkový poukaz e-mailem a vy si ho vytisknete, vyplníte počet dní a jméno obdarovaného. Platnost poukazu 24 měsíců.

poukaz

Reakce mozku na pobyt ve tmě

Při pobytu ve tmě, začne mozek produkovat různé látky. Hormony epifýzy (nadvěsek mozkový, šišinka 3. oko ) vytváří pocity klidu, pokoje a až blaženosti.
Epifýza je producentem melatoninu. Melatonin působí jako specifický hormon, ale zároveň ovlivňuje a moduluje funkci řady endokrinních žláz. Ovlivňuje rytmickou funkci gonád a hypofýzy (pozitivně ovlivňuje produkci růstového hormonu a růstových faktorů). Sekrece melatoninu kolísá v průběhu 24 hodin, neboť je tlumena světlem. Když však nevystavujete několik dní svůj mozek umělému světlu, wifi záření atd., napumpujete svůj mozek těmito hormony. A začnou se dít věci.:)
Dochází k problikávání světla ve vašem 3. oku nebo k jeho otevření.
Serotonin neboli 5-hydroxytryptamin potlačuje bolest a hlavně ovlivňuje náladu. Cítíte se pokojní a ve svém středu. Deprese jsou spojovány právě s nedostatkem serotoninu. I proto se doporučuje spát v co nejtemnější místnosti. Bez veškeré elektroniky, telefonu a se zataženými roletami.
Vysoká produkce těchto dvou hormonů vám v určité fázi pobytu tak napumpuje mozek, že nebudete moci usnout. Mozek začne vyrábět DMT (dimethyltryptamin), který se nachází i v různých rostlinách Síly, používaných při šamanských rituálech po celém světě, ke spojení s Bohem.
Epifýza sdílí informace s hypofýzou, která je rozvádí do celého těla pomocí ostatních endokrinních žláz. Zvyšuje se úroveň vašeho vědomí a napojení ke Stvořiteli. A to je příjemné a povznášející.:)

mexican-1511144_960_720

© 2023 Tma léčí

Theme by Anders NorenNahoru ↑