Podle staré tibetské nauky se pobyt fázoval na 7 denní cykly a jejich násobky a standardem byl 49 denní pobyt. Mnozí jogíni, mniši a světci se pak do tmy zavírali i na dlouhé měsíce a roky. Na západě a v současnosti má však čas jiný ekvivalent a málokdo si může dovolit zůstat mimo práci a domov déle jak 3 týdny.

Nejčastěji proto chodí lidé do tmy na 7 dní. Menší počet hledačů pak na delší pobyt. To už jsou většinou duchovní lidé, chtějící otevřít vidění či jiné schopnosti.

Při jednodenním pobytu se člověk zklidní, odpočine si a terapii tmou si „ochutná“. A někdy později si třeba pobyt zopakuje.

Při  2 – 3 denním pobytu už dochází k silnému nabíjení mozku hormony a u menší části lidí k „zážitkům“ s třetím okem. Člověk si odpočine od stresu, práce.

Ideální je zvládnout 7 denní pobyt a prozkoumat své nitro důkladně.

Nedávno mi vykládal své zážitky jeden známý spisovatel a praktikant Zenu. První dny se nic nedělo, ale od pátého dne to byl „fičák“. V místnosti se mu objevili duchovní mistři a dva dny ho vyučovali svým moudrům. Velmi silný zážitek, duchovní posun a škola pro něj.

Pojem času během terapie:

Sám mám zkušenosti, že hned první den ztrácím v úplné tmě realitu času. Člověk odpočívá, jde spát, snaží se meditovat a jakmile se vzbudí, tak už neví, jestli spal dvě hodiny nebo 10 a už jen odhaduje.

Ano, jídlo na celý den, vám průvodce nedonese mezi 20 – 06 hodinou (pokud o tuhle deprimaci sami nepožádáte), ale je lepší, když vám během rozhovoru neřekne kolik je hodin a jaký je den. Pokud o to sami nepožádáte ovšem. Pobyt je dobrovolný, poznávací, průvodce vám vyjde vstříc ve všem pro vaše dobro. Stejně jako můžete pobyt kdykoliv ukončit, rožnout si, zajít si ven provětrat se, zapnout si telefon a zatelefonovat domů.