Učitel si vybírá žáka. Až je žák připraven na učení, studium. Dovibruje na danou úroveň. Někteří žáci žádají mockrát a až pak jsou přijati. Až jejich vývoj dozraje. Učitel připne žáka do duchovní linie a vloží mu do jemnohmotného těla, kousek sebe. Od té doby za něj zodpovídá, jsou propojeni. Ručí za něj. Může mu „lézt“ a šahat dovnitř těla. Pomáhat mu zevnitř postupovat na Cestě.  Propojují se často na několik vtělení. Milarepa žádal Marpa dlouhý čas a plnil těžké zkoušky. A stal se nejproslulejším jogínem Tibetu.

Karmapa a Dalajlama mají své duchovní linie – sekty. Opakovaně se do nich vtělují, reinkarnují.
V učení toltéckých zřeců, je výuka hezky popsána v knihách Castanedy, Kena, Sancheze, Florindy a dalších žáků a žákyň Dona Juana a jiných linií. Učení amazonského šamanismu se předává vložením semínka do těla, ze kterého vyroste…, a vše se učí živě  a ústně v různých světech. Samozřejmě lecos do žáka vloží učitel i na dálku v astrálu, do jeho energetických těl. Stává se docela často, že šamani tahají z lidí peníze, ti si myslí, že jsou jejich žáci, ale bez vložení semínka  a připojení na linii, je to jen hra a tahání peněz. I když i tahle hra je často mnohem dál, než západní ezo semináře.
  U nás máme členy desítek zajímavých duchovních linií. Různá indická učení, kde však ty tisíce Čechů jsou v 99% těmi dole široké pyramidy a dávají ze sebe víc, než dostávají. Na rovině duchovní, energetické. S významných duchovních linií bych jmenoval tu Květoslava Minaříka, dále Fráni Drtikola. Pokračovatelé Tomášových, Vacka atd.
U Drtikola, jeden z pokračovatelů Štekl, jeho žák Honza Lípa atd. atd. atd. Knihy a videa si vygooglíte.
Linie Květoslava Minaříka září v duchovních světech a v astrálu více než ta Fráňova, ale pokračovatelé jsou rozhádaní. A to je velká škoda, protože marní potenciál svého mistra. Minařík sebe uváděl jako nástupníka Milarepy, tedy pětku v linii, jeho žák Studený se uváděl jako šestka, a Radim Brixi jako sedmička… Tři Češi jako pokračovatelé Tilopy, Naropy, Marpa, Milarepy… S Radimem jsme se sešli u Prahy, v místě kde pro své žáky vybudoval meditárnu, knihovnu za vlastní peníze. Hezky se o ně stará, je vzdělaný, daleko. Pak se stavoval u nás v Hodoníně. Dělá pro své žáky hodně, hezké, všechna čest jemu a jejich bělostné dynastii guruú. Radim je daleko, ale neviděl jsem a ani kamarádi zřivci neviděli, to co by být mělo a jak by měl svítit, kdyby skutečně navazoval na velikány typu Milarepy.
Na bájného Ramanu Maharišiho ( uváděl, že linii nepředal a neměl žáka v linii ), navazoval Paul Brunton a z něj vycházela Míla Tomášová a její manžel Eduard. To byly ikony českého duchovna. Oba se učili i od Drtikola a i Minařík byl chvíli Fráni žák. Míla byla dál než Eduard. Také oni měli žáky. Jedním z prvních žáků dvou Míly byl Jirka Barouš, o kterém jsem psal před časem. Ze zmiňovaných tři linii, nejvíc svítí ta Minaříkova, nejméně Tomášových.
Vyšší desítky Čechů už asi ordinovali na mnichy theravádového buddhismu. Většina do dvou let disrobovala. V tradici žijí velmi přísnými pravidly, vojenským drillem. Nemohou skoro nic, aby šli zkratkou k Osvícení 4té stupně jednou, stupeň Arahata. Škoda, že se většina nechala očkováním vakcínou odpojit a jejich Světlo je slabé nebo odpojené, i když někteří dosáhli počátku Samádhi. Nechat se odpojit, poslouchat nařízení, jen kvůli cestování a možnosti zůstat ve chrámu v Asii….
O liniích by se dalo psát dlouho.
Buďte bdělí, žijte čistě, pracujte na sobě, třeba zrovna vás, nějaký mistr, učitelka právě v nějakém světě sleduje a jednou se vám ozve tady ve 3D a přijme vás do učení.