Promarnil jsem v životě spoustu energie. Udělal jsem spoustu chyb a přešlapů. Nedával jsem z nevědomosti a v hlouposti, tělu, to co bych dávat měl. Jako mladý jsem vůbec neřešil, v jakém stavu budu mít tělo ve staří a pálil jsem „svíčku“ z obou stran. Spálil jsem mnoho z nahromaděné plusové karmy, kterou jsem v předchozím životě nasbíral jako mnich v poustevně ve Svojkově. Tohle všechno se mělo stát a stalo. Protože v Mírově osudové lince, byl přesně takhle život naplánován. Není čeho litovat, vše proběhlo, jak bylo naplánováno. Nešlo žít jinak. Občas si říkám, jaké by to bylo, kdybych se narodil do rodiny jogínů. Od dětství cvičil, meditoval, studoval. Jako mladý cestoval po světě, meditoval ve chrámech, poznával kultury, místo ničení těla prací a sportem, poznávání žen a slečen a plýtvání energie vším možným. Ale žiju a žil jsem přesně to, co mám v osudu napsáno. Každý člověk, žije co má žít podle svého osudu.