V duchovním světech jsme všichni nesmrtelné, čisté, krásné duše plné nekonečné lásky Stvořitele co nás stvořil.To až vstupem do hrubohmotných těl se měníme na bestie.:) Duše jménem XFMZT12934MS:) vstoupí na planetu Zemi, do lidského těla pojmenovaného třeba Pavel Sobec a jelikož je v anamnéze ( aby ji neovlivňovaly její předchozí nekonečné znalosti a hrála od začátku svou roli ), tak zapomene na to, že hlavním cílem její inkarnace na planetě Země bylo třeba konkrétně pro ni: naučit se pokoře, trpělivosti, vyčistit své karmické zápletky se třemi dalšími dušemi, pomáhat druhým a tentokrát neskočit do pasti zvané hromadění majetku za každou cenu ( někdo kvůli majetku vraždí, podvádí, lže )…. A na povyšování se nad druhé, ješitnost a zkrátka na řadu jiných činů. A stejně to má i duše jiná, která šla do hmoty na Plejády nebo na jinou planetu do hrubohmotných světů podřízených.
Ve všech těchto hrubých světech, planetách se můžeme prací na sobě spojovat s Kristem na úrovni světa duchovního. Tam začíná vše, od nemocí po skutky. A přepisuje se tady dole do hmoty. Mezi těmito dvěma patry jsou světy astrální a jiné. Astrální svět hraničený prostorem, ale bez-časový je daleko skutečnější než svět co žijeme tady na planetě Země. Můžeme ho zkoumat vědomě vytělesněním. Světy duchovní a astrální jsou nadřazené světu hmotnému, fyzickému. A oba tyto světy jsou daleko skutečnější . V převisu přes všechny inkarnace je vždy na prvním místě svět duchovní.
Při přijetí správných světonázorů, naprogramování vědomí na úroveň Stvořitele, dochází k velkým posunům a rovzpomenutí se duše. Tak to mají mystici, jogíni, šamani, lámové, svatí. S ohledem na nesmrtelnost naší duše je pak starost o fyzické tělo Pavla zbytečná. Proč se strachovat o tělo, když duši zabít nemohou? Výcvikem se dá i sebevětší bolest těla utlumit. Některé jogíny operovat, řezali bez narkózy a ti se u toho smáli. Třeba Gándhí… S tímhle vědomí jde bolest snášet lehce. Jendou z tibetských technik vrcholného soucitu je, že na sebe nemocný rakovinou, bere bolest a utrpení této nemoci všech bytostí na planetě – a přes soucit a milosrdenství zažívá obrovské posuny a v duchovním tranzu a vytržení necítí žádnou bolest, ale povznesení Ducha do světů duchovních….
Koneckonců, všechny šamanské, mystické transformace jsou o zbavení se strachů o život, tělo a přijít na tohle všechno a jen plynout životem s nadhledem poté…
Jak říká kamarád šaman, který během výcviku byl nucet skákat mezi hady, piraně, krokodýly, trávit noci mezi predátory, které přitáhne i nepatrná energie strachu o život vyzářená do prostoru..a kořisti se zmocní…V obrovském strachu nakonec zjistil, že strach je jen bublina, pocit, není skutečný… Tělo je jen mrtvá hmota – to naše duše je nesmrtelná. Jakmile vstoupí naše duše do lidského těla, tak ho rozjede, aktivuje jako baterie umístěná u brzlíku. Jakmile je tělo opotřebované nebo při nějaké nehodě, kdy přestane být tahle skořápka funkční – opouští baterie – duše tuhle hromadu masa a kostí a … tělo je jen mrtvá hmota. Když z něj zmizí baterie – duše, hned končí a rozpadá se, hnije. Když se super zdravý mladý člověk vytělesní a vycestuje z těla do astrálu a Vyšších světů a dobrovolně už se do těla nevrátí, tak jeho tělo končí.Tedy…proč se strachovat o tělo, které je bez nás mrtvé:: co je mrtvé – nejde zabít a nemůže zemřít.:) Co je mrtvé, nemůže bolet. Nesmrtelnou duši nebolí tělo. Strachy vznikají z bolesti. Hmota neexistuje. Žijeme ve světě iluzí. Světlo a láska ke Stvořiteli jsou nad vším. A vše z nich začíná a tvoří se. To je jedno z hlavních poznání BYTÍ. Nevědomí tohohle: způsobuje všechny strachy, bolest, obavy. Co si programujeme, to si zhmotňujeme a tvoříme kolem sebe svůj svět a realitu.